Těsně před dvaadvacátou hodinou propuká nad Velkým Boleveckým rybníkem ohňostroj. Světelná show trvá pět minut. Odehrává se však nedaleko místa, kde žije ohrožený moták pochop. U vodní plochy se vyskytují i další zvlášť chránění ptáci, jako například žluvy, potápky nebo kulíci.
Nedávná akce nezůstala bez odezvy. Upozornil na ni šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň. Teď případ prošetřuje inspekce životního prostředí. Zároveň se otevírá diskuze, zda zábavní pyrotechniku ve městě regulovat.
Podle Makoně se Velký Bolevecký rybník stal unikátní ornitologickou lokalitou, kde by měly být ohňostroje zakázané.
„Plaší zvířata. Většinou se jedná o ptáky, kteří nejsou schopni v noci létat. Hlasité rány je ale vzbudí, zvednou se a hrozí, že se s něčím srazí. Asi dvě stě metrů od odpaliště hnízdí v rákosí poměrně vzácný dravec moták pochop, jehož čtyři mláďata jsme začátkem července kroužkovali,“ popsal šéf záchranné stanice. Doplnil, že mladé už mají také labutě či potápky.
Makoň uvádí, že podobných událostí v krajské metropoli přibývá. „Obdobně to platí o Kalikovském mlýnu. Je to neuvěřitelná neohleduplnost nejenom vůči zvířatům, ale také vůči obyvatelům. Zvlášť když je horko, lidé větrají a večer je ruší randál. Nehledě na dopad, který to má na ovzduší,“ zdůraznil.
Řešením podle šéfa stanice je, aby město zábavní pyrotechniku značně omezilo a označilo oblasti, kde se nesmí používat.
Zmiňovaný ohňostroj v půlce července odpalovali z pozemku, jenž vlastní město, zaměstnanci firmy Fa. LAKI. Její majitel Ladislav Kincl tvrdí, že postupovali podle zákona.
„Udělali jsme vše, co jsme měli. Informovali jsme včas veškeré dotčené orgány. Zvířata jsme rozhodně nevyplašili. Máme zpětnou vazbu, že ptactvo se tady stále nachází. Na akci jsme měli řadu pozitivních reakcí, ale vždy se najde někdo, komu se nelíbí,“ konstatoval.
Záležitostí se zabývali policisté. Mluvčí Veronika Hokrová sdělila, že nezjistili žádné pochybnosti. Případ předali oblastnímu inspektorátu životního prostředí, který ho ještě vyšetřuje.
Podobné podněty se na oblastním inspektorátu objevují běžně. „Zpravidla po každé větší kulturní či společenské události,“ nastínila ředitelka inspektorátu Petra Horčicová. Většinou jsou stížnosti neoprávněné.
Alternativou je takzvaný tichý ohňostroj
„Co se týče ohňostrojů, byla bych pro jejich regulaci. Přijatelný mi přijde přelom roku, kdy se odpaluje z náměstí. Ostatní v podstatě považuji za zbytečné,“ míní Horčicová.
Na otázce, zda omezit zábavní pyrotechniku v Plzni, zatím mezi zastupiteli nepanuje shoda. „S kolegy si o tématu, které se nám stále častěji objevuje, znovu promluvíme. Musíme se k problému jako město postavit. Osobně bych hlasoval pro vyhlášku, která by jasně stanovila, kde a za jakých podmínek se smí ohňostroj konat. Zvlášť v přírodě nebo lokalitách přírodě blízkých by měl platit úplný zákaz,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule.
O alternativu ke klasické světelné show se letos poprvé pokusí na třetím městském obvodě. Během Plzeňských ohýnků vyzkoušejí takzvaný tichý ohňostroj.
„Pokud by obstál oproti tradičnímu hlučnému, zvolili bychom si tuto schůdnější variantu i pro jiné příležitosti,“ řekl starosta ÚMO 3 David Procházka. Nejkritičtější je podle něj prosinec, kdy se petardy a dělobuchy ozývají denně.
Hluk z ohňostrojů vadí lidem i zvířatům
„Rámus trvá někdy až do půlky ledna. Nedivím se občanům, že si stěžují. Hluk je nepříjemný také pro zvířata,“ zhodnotil Procházka, který je pro zavedení vyhlášky v celé Plzni. Myslí si, že problém by ovšem mohl nastat s vymáháním zákazu.
Tichý ohňostroj je podobný ohnivé show. Tvůrci světelné efekty kombinují například s fontánami nebo gejzíry a synchronizují s hudbou. Plameny přesně kopírují rytmus skladby a dosahují až deseti metrů.
„Klasický ohňostroj to nenahradí. I tento vydává určitý zvuk, ale přehluší ho muzika. Nicméně jde o stále oblíbenější věc,“ uzavřel David Nový, majitel firmy Minergis, která se na novinku v ČR specializuje.