Důchodkyně Jana Koucká z Plzně je ráda, že vláda, která se rýsuje, hodlá zrušit zdravotnické poplatky. K praktickému lékaři totiž chodí tak třikrát do měsíce a ještě užívá léky na vysoký krevní tlak. Po zrušení poplatků odhaduje, že měsíčně ušetří kolem 150 korun.
Josef Krejsa, který prý lékaře neviděl nejméně dva roky, naopak poplatky neřeší. "Ale jestli se tím regulovaly přeplněné ordinace, tak by se asi rušit neměly," poznamenal.
Jak se platí dnes
|
Jejich regulační roli potvrdil šéf Sdružení praktických lékařů Plzeňského kraje Petr Šonka. "Zrušení bude chybou. Není totiž pravda, že poplatky neměly regulační funkci. Opravdu četnost návštěv pacientů upravily. Ne obecně, ale u některých lidí, kteří péči zneužívali a chodili nadměrně," prohlásil Šonka.
Poplatky jsou podle něj navíc podstatnou součástí příjmů lékařů. "Je to asi šest až sedm procent příjmu, podle velikosti praxe se částka vybraná na poplatcích pohybuje od 60 do 120 tisíc korun za rok a to bude příjem, který bude v praxi chybět. Peníze se ještě zdanily, takže část dostal zpátky stát. Není pravda, že poplatky někam mizely bez jakéhokoli záznamu," uvedl Šonka.
Ten si myslí, že se zruší něco, co dobře fungovalo a v souhrnu to způsobí výpadek pro celé zdravotnictví ve výši zhruba asi pěti miliard korun. "Ty stejně bude muset doplatit stát nebo je zaplatí lidé ze zdravotního pojištění. Nyní je platili ti, kteří péči skutečně čerpali. Nově je zaplatí lidé, kteří pracují, platí daně a k lékaři moc nechodí," vysvětlil Šonka.
Starosti teď mají i lékárníci
Připomněl i to, že poplatky významně nezatížily sociálně slabé. Ty totiž chránil roční limit pět tisíc korun, který když člověk vyčerpal na všech poplatcích včetně hospitalizačních, tak už nemusel dále poplatky hradit. Navíc podle Šonky existuje potvrzení o hmotné nouzi pro ekonomicky slabé, které si mohli lidé vyžádat na úřadě a přeložit ho při ošetření u lékaře. Tím se placení poplatků také vyhnuli.
Zrušení poplatků Šonka považuje za populismus sociálních demokratů. "Ti poplatky měli jako volební vějičku a teď se chytili do pasti, protože po zrušení budou muset najít v rozpočtu pět miliard korun," dodal lékař.
Těžkou hlavu prý budou mít po zrušení poplatků i někteří lékárníci. Uvedla to spolumajitelka dvou lékáren v Přešticích Miloslava Vladařová. Pokud se poplatky zruší, tak by podle ní lékárny a lékárníci potřebovali kompenzaci výpadku od zdravotních pojišťoven.
"Protože jak stále dochází ke snižování úhrad u léků od zdravotních pojišťoven, je ekonomika lékáren hodně na hraně," uvedla lékárnice. Podle ní budou nejvíce postižené lékárny, které jsou hodně závislé na receptovém výdeji a nemají větší část volného prodeje. Postižené by byly hlavně samostatné lékárny, které nepatří do řetězců.
V menších městech by lékárny mohly zmizet
"Buď budou zrušené nebo se zhorší jejich ekonomická situace natolik, že je pohltí řetězec. Pokud ovšem budou na menších městech, kde není takový obrat, tak tam řetězce nejdou a lékárny by možná zmizely," uvedla lékárnice. Pak by lidé pro léky museli jezdit do vzdálenějších míst.
"Když jsou lékárny ve vlastním objektu, tak mohou zrušení poplatků přežít, ale pokud jsou v nájmu, což je většina lékáren, tak se spíše dostanou do potíží," dodala lékárnice.
Koalice se netají ani tím, že chce otevřít cestu k tomu, aby se znovu nezaváděly poplatky za pobyt v nemocnici, které zrušil Ústavní soud a přestanou se platit na konci letošního roku.
"Protože je otázka, zda to nebude další rána pro zdravotnictví, je ve smlouvě navrženo, že ztráty nemocnic a lékařů má vykompenzovat nová úhradová vyhláška," uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka o koaliční smlouvě.
Náměstek ředitelky Fakultní nemocnice v Plzni Viktor Wendler řekl, že je otázkou, jestli nemocnice získá nějakou kompenzaci.
Na poplatcích za hospitalizaci FN ročně vybrala 40 milionů korun. Dalších deset milionů na poplatcích ve svých ambulancích. Takže v příštím roce přijde o 50 milionů korun, což je jedno procento z jejího zhruba pětimiliardového rozpočtu. "Někomu se to může zdát málo, ale tyto peníze musíme někde jinde ušetřit," uvedl Wendler.
