Revoluce v českém lázeňství odstartovala 1. září. Zdravotní pojišťovny zpřísnily podmínky pro poskytování hrazené péče a lázním jde o přežití. "Trh určitě klesne, odhaduji, že o dvacet procent. O klienty budeme muset více bojovat," zhodnotil situaci Jiří Vitík z úseku prodeje a marketingu Léčebných lázní Konstantinových Lázní.
Pokud by měl pravdu v tom, že trh klesne o pětinu, pak by se zřejmě jednalo o optimistickou variantu. Vycházet se totiž dá z německých čísel, kde razantní reformu lázeňské péče zahájili už v roce 1996.
"V Německu se kvůli reformě lázeňské kapacity snížily na polovinu," konstatuje pracovník německých lázní Bad Griesbach s pěti tisíci lůžky Dieter Lustiger.
Tyto lázně, které se jako jedny ze 14 německých zařízení mohou pyšnit oficiálně udělovanou značkou Bad, poskytovaly před reformou 65 procent péče takzvaně na křížek neboli na pojišťovnu, po reformě to byla už jen tři procenta.
"Museli jsme se orientovat na jinou klientelu a rozšířit wellness služby. Navíc jsme museli začít přesvědčovat klienty, že je pro jejich zdraví dobré, aby si lázně sami zaplatili," uvedl Lustiger.
Do Griesbachu vzdáleného z Plzně na 500 kilometrů se podle něj naučili jezdit i Češi. "Lidé pochopili, že lázně jsou dobrá investice," shrnul Lustiger.
Podle jeho kolegy Petra Kriega z marketingového oddělení největších termálních lázní v Německu Bad Füssing s patnácti tisíci lůžky reforma ukázala, že co je zadarmo, toho si lidé neváží. Dá se to podle něj dokumentovat tím, že poté, co Německo rozhodlo, že není únosné tak masivně dotovat přes zdravotní pojišťovny lázeňskou péči, se léčení zefektivnilo.
"Péče má větší účinky, protože lidé, když už v lázních jsou, tak si nasmlouvají více procedur, aby účinek byl co největší," uvedl Krieg.
Česká reforma postihne podle Jiřího Vitíka i Léčebné lázně Konstantinovy Lázně orientující se nyní na choroby kardiovaskulárního systému. "Abychom rozšířili naši cílovou skupinu, hodláme se orientovat i na léčení pohybového aparátu a nervového systému," konstatoval Vitík.
"Změny čekají i státní dětské lázně Kynžvart," říká ředitelka Jiřina Valentová ze zařízení, kde se léčí respirační a kožní onemocnění. Lázně se podle ní hodlají bránit úbytku pacientů také rozšířením léčby.
"Budeme léčit i dospělé pacienty. Můžeme řešit všechny indikace kromě onkologických, nově se budeme orientovat například na obezitu," uvedla Valentová.
