„V Plzni jsem tenhle měsíc už asi počtvrté nebo popáté. Spolupráce pro mě vznikla moc hezky. Moje rodina pochází z Plzeňska. Bratranec je z Třemošné, táta z Hromnice. Já jsem tady vyrůstal. Právě bratranec Borek dostal nabídku, aby složil pro rozhlas hymnu s názvem Správně naladěni. Svolal rodinný tým a vrhli jsme se na to,“ vysvětluje Václav Noid Bárta.
Na muziku svého příbuzného si prý vždy zazpívá moc rád. „Jsem na podobný styl zvyklý. Celý život jsem poslouchal hudbu svého táty i svého bratrance. Jak už znám jejich skladatelské principy, tak jsem se třeba tuhle novou píseň naučil za pár minut, baví mě,“ dodal zpěvák, který do Plzně jezdí i kvůli spolupráci s místní Cimbálovou muzikou Milana Broučka.
„Moc si jí vážím, vystupoval jsem s ní několikrát. Jsou skvělí muzikanti, kteří jsou otevření různým nápadům. Plánujeme třeba hudební směs z devadesátých let. Jejich hraní je geniální a také jsou to fajn lidi, s nimiž si rozumím,“ pochvaluje si muzikant.
Za svými příbuznými na západ Čech jezdí moc rád. Většinou ale nejde o klasické rodinné návštěvy. „My se s rodinou potkáváme hlavně na akcích. Nemusíme se scházet na žádných rodinných oslavách, stačí nám plzeňské koncerty. I když tedy těch v poslední době kvůli současné situaci moc není,“ konstatuje.
Na dětství strávené na severním Plzeňsku dodnes vzpomíná s láskou. „Bylo to úžasné. Čas jsem trávil v Hromnicích i Horní Bříze. Pamatuji si na krásný potok, který krajinou protékal, bývalý lom, na nějž jsme se jako malí chodili dívat. Byly tady krásné stráně, kde jsme sbírali žampiony. Měl jsem tu babičku. Prostě nádhera. Jezdil jsem sem vždycky rád,“ vzpomíná.
V Plzni je pro něj nejoblíbenějším místem rozhodně pivovar, kde - jak říká - mají vynikající kachny.
„Líbí se mi taky budova rozhlasu a pak Měšťanská beseda. Její okolí je nádherné. Stromy, parky, krámky, kavárničky, dýchá z toho cizina. Plzeň je prostě celkově moc krásná. A až nebudu bydlet u Prahy, odstěhuji se sem,“ říká s úsměvem Noid Bárta.
Na rozdíl od většiny svých pěveckých kolegů si na nedostatek práce v době pandemie nestěžuje.
„Kdyby se něco podobného stalo před čtyřmi pěti lety, také bych z toho byl asi špatný. Hlavní pro mě je, že na zpívání nejsem závislý. Kromě něj jsem rozjel skladatelskou a filmařskou dráhu. A ty dvě se naštěstí i teď drží. Baví mě vymýšlet reklamy a marketing. Myslím, že se moje cesta od samotného vystupování přesune spíš do produkce, což mě asi naplňuje ještě o něco více,“ podotýká.
Začal cvičit, soutěží v kulturistice
„Zpívání je pro mě celoživotní koníček, pořád mě baví. Ale teď už mám, co se práce týče, větší favority. S kariérou nekončím, nicméně přiberu si k tomu ještě další věci, třeba můžu dělat zedníka nebo podobně,“ směje se.
Důkazem toho, že šíře jeho zájmů je opravdu velká, je fakt, že se před nedávnem úspěšně zúčastnil soutěže v kulturistice Partner Cup.
„Před čtyřmi lety jsem přestal úplně pít. Přišla nabídka od jedné firmy, abych začal brát jejich přípravky na cvičení. A neskončil jsem pouze u toho. Požádal jsem je o rady, jak změnit život. Dostal jsem dva trenéry, tréninkový plán a za tři roky jsem šel na soutěž. Páté místo je celkem fajn. Ale já to dělám hlavně pro cestu, ne pro výsledek. Chci mít motivaci,“ svěřuje se.
Kvůli soutěži musel nabrat svalovou hmotu a držet poměrně přísnou dietu. „Dá se to zvládnout. Člověk musí být na sebe přísnější, ta energie, kterou získá, ho ale odmění. Musím ale říct, že po dietě jsem si teď o víkendu dal kachnu a dorty. Tak moc, že jsem se nemohl vůbec hýbat. A teď jsem zase najel na dietu. Je to fajn. Tělo si vezme, co potřebuje, nezatížíte ho. Už to takhle pojedu vždycky,“ sděluje Bárta.
Ten je otevřený mnoha výzvám. A zvládat nové věci pro něho není velkým problémem. A to především díky tomu, že před několika lety trochu změnil svůj pohled na svět.
Našel recept na životní pohodu a nedepkaření
„Našel jsem takový zvláštní recept na životní pohodu a nedepkaření, kterého jsem si v životě také něco užil. Potkali mě nepříjemné rodinné věci, rozvod, rozpad rodiny. Nakoplo mě to k tomu, abych byl silnější a dokázal překonat chmurné období. Důležité je nastavit si cíle, nemusí být nijak velké, a každý rok nějaký z nich splnit. Jít postupně po schůdkách. Díky tomu se mám pořád na co těšit a udržuje mě to v dobré náladě. Tu mi nezkazila ani pandemie,“ svěřuje se muzikant, který se věnuje i skládání písní.
„Dodělal jsem duet Barvy Země s Martou Jandovou. Je to propagační píseň na naše turné, které by mělo být v příštím roce, ale dneska samozřejmě člověk neví. Někdy se ale určitě uskuteční. Píši písně pro zpěváka Nicolase Paula. Mám hodně restů, tvořím hlavně pro kolegy, pro sebe cédéčko nechystám. Vydal jsem loni desku Zem. To zatím,“ prozrazuje.
Skládání písní nebere úplně jako práci. „Já si vlastně jenom hraju. Když mě něco napadne, pustím se do toho. Třeba sedím u televize, zaujme mě u filmu nějaká nálada, říkám si, že by z toho byla dobrá písnička a jdu ji udělat. Mám to místo playstationu. Je to pro mě koníček. Někde jsem četl, že když je práce zároveň koníčkem, není to zaměstnání, ale láska. Když člověka práce nebaví, musí někde být osm hodin a nevidí v tom smysl, je to strašné. Naštěstí má člověk možnost zkusit něco jiného,“ myslí si Bárta.
