Veterináři, provozovatelé útulků i chovatelé ze zoo se shodují, že většině zvířat horko vadí.
„Základem péče v těchto dnech je pochopitelně zajistit dostatek pitné vody. Jednou za dvě až tři hodiny navíc kotce ochlazujeme studenou vodou. Psi také vodíme kvůli horku na kratší procházky,“ říká Petr Kokoška, vedoucí plzeňského Útulku pro zvířata v nouzi na Borských polích.
V Zoologické a botanické zahradě města Plzně mají všechna zvířata expozice udělané tak, aby měla stín a dostatek vody.
„Ti, co chtějí a mohou, se pravidelně koupají. Do vody hodně chodí například medvěd hnědý či nosorožci indičtí. Nosorožčí samec Babu bývá naložený ve venkovním jezeře, v odpoledních hodinách se pak ve vnitřním bazénu koupe jeho partnerka Manjula s mládětem Růženou. Do vody také rádi zamíří hrošíci liberijští, tygři či plameňáci,“ popisuje život v rozpálené zoo tiskový mluvčí Martin Vobruba.
Podle něj je také důležitý pitný režim. „Ten je tradičně doplňován například šimpanzům, kteří při odpolední svačině kromě ovoce dostávají i pití v PET lahvích. Protože nejsme pouze zoologická, ale i botanická zahrada, musíme se dobře postarat také o zavlažování rostlin,“ říká Vobruba.
Přestože většina zvířat vyhledává stín, najdou se i výjimky. „Do určité míry se v těchto dnech mohou některá zvířata sluníčku i vystavit. K nim patří například lemuři kata či klokani rudí. Kvůli vysokým teplotám jsou po celý den venku například i subsaharské želvy ostruhaté,“ doplňuje mluvčí zoo.
Každoročně řeší plzeňský veterinář Pavel Mužík několik případů, kdy si majitel nedá pozor a jeho pes se kvůli vysokým teplotám přehřeje.
„Nechat zvíře v uzavřeném prostoru znamená velkou nezodpovědnost, která může mít fatální následky. Psi se nepotí, ochlazují se vydýcháváním přebytečné teploty přes takzvaný mrtvý prostor horních cest dýchacích. To je právě důvod, proč dýchají tak rychle,“ vysvětluje veterinář.
Jestliže zvíře zůstane v tropických vedrech například v autě, kritická situace nastane během chvilky. „Pokud je venku třicet stupňů Celsia, uvnitř vozidla teplota stoupne třeba na šedesát, pak rozhoduje skutečně každá minuta,“ zdůrazňuje Mužík.
Určitá plemena, jako například buldoček, mops nebo kavalír King Charles však mají k přehřátí větší fyzické dispozice. Odborník dodává, že obvykleji se komplikace vyskytují u psů. U koček se s nimi za dobu své dlouholeté praxe ještě nesetkal.
Podle dalšího plzeňského odborníka Ladislava Kuncla má většina majitelů psů dostatek informací, jak se v horku o zvíře dobře starat.
„Díky osvětě si lidé rizika uvědomují. Občas se nám ovšem stane, že někdo psa oholí v domnění, že mu tím prokáže službu. Opak je ale pravdou. Když ho zbaví srsti, sebere mu přirozenou ochranu, takže se velmi často od sluníčka spálí,“ konstatuje veterinář.
Obecně veterináři doporučují, aby majitelé nenutili psy k velkým fyzickým aktivitám, jako například k aportování a nenechávali je v uzavřených nevětraných prostorách.
Ideální je se zvířaty v těchto horkých dnech necestovat, pokud už je nutné vydat se na delší trasu, měli by lidé dělat pravidelné přestávky, aby se pes mohl napít, proběhnout a vyvenčit. Vhodné je použít klimatizaci a pokud v autě není, alespoň otevřít okno.
