Plzeňská křižovatka Gerské se Studentskou ulicí. Ilustrační foto

Plzeňská křižovatka Gerské se Studentskou ulicí. Ilustrační foto | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Zelená vlna v Plzni? Pro řidiče nesplnitelný sen

  • 33
Přijíždět k plzeňským křižovatkám tak, aby na nich okamžitě naskočila zelená? Toho se řidiči v Plzni nedočkají ani od nové dopravní ústředny za 15 milionů korun. Systém takzvané zelené vlny ve městě podle odborníků nelze nastavit. Je totiž zapotřebí brát ohled na chodce a tramvaje.

Systém zelené vlny není v Plzni nastaven záměrně. Správci semaforů tvrdí, že kdyby je nastavily na pevný interval, motoristé by ve městě uvízli v kolonách.

Řidič z povolání Tomáš Svoboda má jiný názor. Štve ho, že se mu téměř nikdy nepodaří projet z Bor na Lochotín nebo obráceně bez zastavení na semaforu.

NÁZOR ODBORNÍKA

Josef Brůha, Správa veř. statku města Plzně:
"Pokud by na hlavních tazích byl nastaven pevný plán pro světelnou signalizaci, během okamžiku by se vytvořily kolony na všechny strany"

"O dopravní špičce nemluvím. Ale nefunguje to ani v době, kdy provoz není silný. Když při cestě z Bor projedu na zelenou semafory na Chodském náměstí, Belánku a pak na náměstí T. G. Masaryka, určitě pravidelně mi naskočí červená na křižovatce U Práce. O sadech Pětatřicátníků už vůbec nemluvím," popsal své zkušenosti Svoboda.

Město Plzeň před dvěma týdny slavnostně spustilo novou dopravní ústřednu, do níž je dosud napojeno 71 křižovatek ve městě (čtěte: Podívejte se na centrální mozek plzeňských křižovatek).

"Četl jsem, že stála přes 15 milionů korun. Tak chytrý počítač by si měl se zelenou vlnou přece poradit," je přesvědčený Svoboda.

Centrální mozek není vševěd

Specialista na světelnou signalizaci Správy veřejného statku města Plzně Josef Brůha však upozorňuje, že ani nový centrální mozek plzeňských semaforů zelenou vlnu řidičům neumožní.

Nová plzeňská dopravní ústředna (17.9.2010)

Nová plzeňská dopravní ústředna (17.9.2010)

Místo pevného intervalu a zelené vlny město používá raději systém tzv. dynamického řízení křižovatek. Ten využívá snímače zabudované ve vozovce a upravuje podle toho intervaly světelných signálů.

"Do toho ale ještě vstupují preference pro tramvaje. Řídící systém navíc dostává další podněty i z tlačítek na semaforech pro chodce a musí s nimi počítat," vysvětluje Brůha.

Zelená vlna by podle jeho slov šla zajistit pouze v případě, kdyby systém nepřijímal signály ze senzorů v silnicích, od tramvají ani tlačítek pro chodce a na všech křižovatkách by byl napevno nastavený režim.

"Ale pokud by byl na hlavních tazích nastaven pevný plán pro světelnou signalizaci, během okamžiku by se vytvořily stametrové kolony na všechny strany. Kromě aut by v nich uvízly také autobusy i trolejbusy," vysvětluje Brůha.

Současný systém funguje tak, že když projedete přes čidla u křižovatky, tak počítač dostane signál, z jakého směru přijíždí ke světlům auto. Podle počtu impulsů upravuje délku zelených a červených v předem nastaveném časovém úseku.

Protože kromě tramvají zatím žádná jiná vozidla v Plzni nemají možnost přímo ovlivňovat semafory, řidičům se často stává, že projedou jednu křižovatku a na dalších světlech jim naskočí červená. Když i tady se dočkají zelené, spolu s nimi projedou na stejnou zelenou i auta, která na předchozí křižovatce stála o jeden cyklus červené déle.

Do centrálního počítače řízení křižovatek v Plzni mohou programátoři zadat i takzvané požární trasy, což je zelená pro záchranářská auta na všech křižovatkách od hasičské stanice až k cíli. Semafory kolem stanice v Jízdecké ulici v centru Plzně už teď hasiči mohou ovládat.