Slovanská třída v Plzni.

Slovanská třída v Plzni. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Projet Slovanskou třídu v zelené vlně nelze, shodli se řidiči i experti

  • 14
Projet po hlavních plzeňských tazích bez zastavení na červenou nelze. Vyplývá to z výsledků testování, které provedli specialisté na dopravní signalizaci. Po Karlovarské, Rokycanské a Klatovské třídě projížděli i Slovanskou třídu, ani tam zelená vlna nefunguje.

Stanislav Horký jezdí s dodávkou po Plzni mnoho let. „Byly časy, kdy první semafor člověka zastavil, ale pak se před ním na dalších rozsvěcela jedna zelená za druhou. Dneska je to ale spíš červená vlna,“ říká zkušený šofér.

Specialisté Správy veřejného statku města Plzně začali před třemi roky testovat zelenou vlnu na hlavních trasách.

Po Karlovarské, Rokycanské a Klatovské třídě se loni v září a letos v dubnu zaměřili na Slovanskou třídu. Trasu od Mikulášské třídy po poslední semafor na Bručné projížděli oběma směry opakovaně, měnili i délku zelených na semaforech.

Na trase z centra je dvanáct semaforů, v opačném směru ještě o jeden víc. V průměru je semafory zastavily čtyři až pětkrát při každé jízdě.

„Zelená vlna na Slovanské třídě příliš nastavit nejde. V každém směru je jen jeden jízdní pruh, chybí odbočovací pruhy v křižovatkách. Každé vozidlo, které odbočuje, proud vozidel zastaví,“ vysvětluje specialista na dopravní signalizaci v Plzni Jan Grohmann.

Slovanská třída je specifická tím, že tramvajové koleje vedou po jejích stranách. Pokud zrovna nejede tramvaj, mohou řidiči odbočující auta objíždět po kolejích. Když ale jede i tramvaj, proud vozidel se zastaví.

„Problémem je, že křižovatky jsou blízko u sebe, chodci na přechodech neradi čekají déle na zelenou a tramvaje mají prioritu. Cyklus zelené je nastavený na 60 sekund, ve špičce na 80. Ale ani to není ideální,“ vysvětlil Grohman.

Navíc je na Slovanské třídě rozdílné dopravní zatížení. Největší nápor je mezi křižovatkami s Částkovou a Jasanovou ulicí. Hodně řidičů tudy jezdí z Doubravky na Bory.

Testování zelené vlny v Plzni

  • Směr Karlovy Vary (centrum-Studentská), jaro 2014, špička ráno a odpoledne, zastavení na červenou 2 až 4 krát za jízdu, semaforů 7
  • Směr Praha (Tyršova-Rokycanská/Tesco), zima a jaro 2015, špička ráno a odpoledne) zastavení na červenou 1,5 až 3 krát za jízdu, semaforů 8
  • Směr Klatovy (sady Pětatřicátníků-Dobrovského), červen 2013, večer. Po zprůměrování všech jízd bylo v úseku zastavení na červenou méně než jedno. počet zastavení závisel na délce intervalu zelené, který byl od 70 do 100 sekund. Počet semaforů 7.

Do plynulosti jízdy mezi Mikulášským náměstím a Bručnou výrazně zasahuje i náměstí Milady Horákové, kde je velmi zatížená křižovatka bez semaforů. Kolony aut čekající na odbočení do Doudlevec častokrát ochromí provoz směrem do centra a zpomalí i auta jedoucí opačným směrem.

Náměstek primátora pro dopravu Petr Náhlík uvedl, že město upřednostňuje městskou hromadnou dopravu. „Je dohoda, na jakých křižovatkách a v jakých směrech má hromadná doprava prioritu. Nemůžeme ji ale preferovat všude, to by vedlo ke kolapsu,“ uvedl Náhlík.

Když motorista pojede vedle tramvaje, téměř s jistotou všechny křižovatky projede bez zastavení. Počítače řídící křižovatky dokážou kvůli tramvaji protáhnout zelenou třeba o 20 sekund, nebo ji naopak zkrátit, aby tramvaj mohla s minimální časovou ztrátou odbočit. Pokud by křižovatek s takovou prioritou ubylo, zpomalily by se tramvaje, ale auta by možná na červených stála méně.

Provozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček je proti omezování preferencí MHD. „Preferujeme vozidla, která vozí více lidí. Pokud by ubylo preferencí pro městskou dopravu, prodloužila by se jízda a mohlo by to vést k nutnosti přidat na linku další vůz a k vyšším nákladům,“ vypočítal Ptáček.

Správci světelné signalizace předpokládají, že budou testovat zelenou vlnu i na Lidické a Plaské třídě, což je výpadovka na Most.