Před deseti lety dostávala Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) od státu na vzdělávání 80 procent z celkových příjmů. Dnes tvoří tento podíl už jen 30 procent ze zhruba dvoumiliardového obratu. Podfinancování vysokého školství už se projevuje i na kvalitě výuky.
Rektor ZČU Miroslav Holeček spolu se zástupci ostatních univerzit na problém dlouhodobě upozorňuje, v příštím roce by se měla situace alespoň částečně zlepšit.
„V rámci vyspělých zemí jsme zcela na chvostu ve výdajích na jednoho studenta vůči HDP, naopak vedeme v počtu studentů na jednoho vysokoškolského učitele. Pokud se situace okamžitě nezmění, bude zásadním způsobem ohrožena výchova kvalitních odborníků, které Česká republika tolik potřebuje,“ varoval už na začátku září při projednávání rozpočtu Holeček.
Vysokým školám se nakonec podařilo vyjednat navýšení rozpočtu o tři miliardy korun, ty přibudou ke stávajícím 21 miliardám, na nichž se rozpočet už před několika lety zastavil.
„Bezpochyby je to pozitivní krok. Tři miliardy navíc aspoň trochu zlepší situaci,“ hodnotí výsledek vyjednávání Holeček. Horší ale podle něj je, že dosud není jasné, jak se prostředky mezi jednotlivé vysoké školy rozdělí. „Nemáme zatím jasno, jak naplánovat rozpočet na příští rok,“ posteskl si Holeček.
Kvůli snižujícímu se příspěvku od státu musí univerzita většinu svých financí, kolem 70 procent, získat jinými způsoby, konkrétně se jedná o výzkumné projekty nebo o spolupráci s průmyslem a dalšími sektory.
„To je na jednu stranu pozitivní, nepoměr je ale podle nás příliš velký. Některé fakulty, které ze své podstaty nemohou být tímto směrem orientované, jako například Fakulta pedagogická, na to doplácejí,“ upozorňuje Holeček a přidává ten nejcitelnější dopad - výrazný pokles mzdových prostředků.
Snižování státních příspěvků ovlivňuje i úroveň jazykové výuky
V roce 2016 to v praxi vypadalo tak, že na Fakultě aplikovaných věd činil průměrný plat včetně odměn za projekty lehce přes 40 tisíc, na Fakultě pedagogické to bylo o 16 tisíc méně.
Snižování státních prostředků negativně ovlivňuje i úroveň jazykové výuky. „Za negativní jev považuji i to, že klesá prestiž vysokoškolských učitelů. Ten, který sice výborně učí, ale nemá tolik výzkumných projektů, je vnímaný jako někdo, kdo škole nepřináší prostředky,“ pozastavuje se Holeček.
Podle Karla Šimy z Centra pro studium vysokého školství je jedním z dopadů podfinancování sektoru vysoký počet studentů na jednoho vyučujícího. „Samozřejmě se to liší obor od oboru. Na úrovni výuky se to ale samozřejmě projeví. Nejčastějším dopadem je, že vyučující mají méně času na studenty a nemají možnost se jim individuálně věnovat,“ zamýšlí se Šima.
Při velkých počtech studentů je podle něj třeba transformovat způsoby výuky, například od seminářů přejít ve větší míře k e-learningu. „To se, myslím, na většině vysokých škol nepodařilo. Kde se to podařilo, snížení úrovně výuky se neprojevilo,“ říká Karel Šima.
Udržet stávající počet zaměstnanců nebude vůbec snadné
Sám vnímá návrh rozpočtu pro vysoké školy jako posun. „Pokud skutečně tento návrh projde, bude to znamenat poměrně významné zlepšení financování vysokoškolské činnosti,“ hodnotí Šima a dodává, že před školami stojí nelehký úkol způsobený tím, že počet studentů v posledních letech klesá. Udržet za této situace své stávající kapacity, jak personální, tak prostorové, nebude vůbec snadné.
Šima poukazuje také na to, že rozvoji univerzit v posledních letech velkou měrou pomohly dotace z evropských strukturálních fondů, které se investovaly mimo jiné do rozvoje infrastruktury. Na řadě míst se vybudovala výzkumná centra, jejichž provoz je i nyní částečně dotován. „Jakmile tento zdroj peněz vyschne, vysoké školy budou muset prostředky najít vlastními silami. Někde to půjde lépe, jinde hůře,“ konstatuje.
To přiznává i rektor ZČU Miroslav Holeček. „Nervozita, co se stane, až podpůrné dotační období na tato centra skončí, panuje po celé republice. Nebude to jednoduché, bude třeba vytvořit takový zisk, abychom dokázali zaplatit všechny zaměstnance,“ je si vědom Holeček.
Vnímá však, že vědecko-výzkumná centra v Plzni jsou úspěšná a spolupráce s průmyslovými partnery je na vysoké úrovni.
