Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prestiž vysokoškolských učitelů klesá. Kvůli financím, říká rektor ZČU

  9:38aktualizováno  9:38
Západočeskou univerzitu v Plzni trápí podfinancování vysokého školství. Kvůli snižujícímu se příspěvku od státu musí univerzita většinu svých financí získat jinými způsoby. Nedostatek peněz se odráží i na kvalitě výuky.

Areál Západočeské univerzity v Plzni. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Před deseti lety dostávala Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) od státu na vzdělávání 80 procent z celkových příjmů. Dnes tvoří tento podíl už jen 30 procent ze zhruba dvoumiliardového obratu. Podfinancování vysokého školství už se projevuje i na kvalitě výuky.

Rektor ZČU Miroslav Holeček spolu se zástupci ostatních univerzit na problém dlouhodobě upozorňuje, v příštím roce by se měla situace alespoň částečně zlepšit.

„V rámci vyspělých zemí jsme zcela na chvostu ve výdajích na jednoho studenta vůči HDP, naopak vedeme v počtu studentů na jednoho vysokoškolského učitele. Pokud se situace okamžitě nezmění, bude zásadním způsobem ohrožena výchova kvalitních odborníků, které Česká republika tolik potřebuje,“ varoval už na začátku září při projednávání rozpočtu Holeček.

Vysokým školám se nakonec podařilo vyjednat navýšení rozpočtu o tři miliardy korun, ty přibudou ke stávajícím 21 miliardám, na nichž se rozpočet už před několika lety zastavil.

„Bezpochyby je to pozitivní krok. Tři miliardy navíc aspoň trochu zlepší situaci,“ hodnotí výsledek vyjednávání Holeček. Horší ale podle něj je, že dosud není jasné, jak se prostředky mezi jednotlivé vysoké školy rozdělí. „Nemáme zatím jasno, jak naplánovat rozpočet na příští rok,“ posteskl si Holeček.

Kvůli snižujícímu se příspěvku od státu musí univerzita většinu svých financí, kolem 70 procent, získat jinými způsoby, konkrétně se jedná o výzkumné projekty nebo o spolupráci s průmyslem a dalšími sektory.

„To je na jednu stranu pozitivní, nepoměr je ale podle nás příliš velký. Některé fakulty, které ze své podstaty nemohou být tímto směrem orientované, jako například Fakulta pedagogická, na to doplácejí,“ upozorňuje Holeček a přidává ten nejcitelnější dopad - výrazný pokles mzdových prostředků.

Snižování státních příspěvků ovlivňuje i úroveň jazykové výuky

V roce 2016 to v praxi vypadalo tak, že na Fakultě aplikovaných věd činil průměrný plat včetně odměn za projekty lehce přes 40 tisíc, na Fakultě pedagogické to bylo o 16 tisíc méně.

Snižování státních prostředků negativně ovlivňuje i úroveň jazykové výuky. „Za negativní jev považuji i to, že klesá prestiž vysokoškolských učitelů. Ten, který sice výborně učí, ale nemá tolik výzkumných projektů, je vnímaný jako někdo, kdo škole nepřináší prostředky,“ pozastavuje se Holeček.

Podle Karla Šimy z Centra pro studium vysokého školství je jedním z dopadů podfinancování sektoru vysoký počet studentů na jednoho vyučujícího. „Samozřejmě se to liší obor od oboru. Na úrovni výuky se to ale samozřejmě projeví. Nejčastějším dopadem je, že vyučující mají méně času na studenty a nemají možnost se jim individuálně věnovat,“ zamýšlí se Šima.

Při velkých počtech studentů je podle něj třeba transformovat způsoby výuky, například od seminářů přejít ve větší míře k e-learningu. „To se, myslím, na většině vysokých škol nepodařilo. Kde se to podařilo, snížení úrovně výuky se neprojevilo,“ říká Karel Šima.

Udržet stávající počet zaměstnanců nebude vůbec snadné

Sám vnímá návrh rozpočtu pro vysoké školy jako posun. „Pokud skutečně tento návrh projde, bude to znamenat poměrně významné zlepšení financování vysokoškolské činnosti,“ hodnotí Šima a dodává, že před školami stojí nelehký úkol způsobený tím, že počet studentů v posledních letech klesá. Udržet za této situace své stávající kapacity, jak personální, tak prostorové, nebude vůbec snadné.

Šima poukazuje také na to, že rozvoji univerzit v posledních letech velkou měrou pomohly dotace z evropských strukturálních fondů, které se investovaly mimo jiné do rozvoje infrastruktury. Na řadě míst se vybudovala výzkumná centra, jejichž provoz je i nyní částečně dotován. „Jakmile tento zdroj peněz vyschne, vysoké školy budou muset prostředky najít vlastními silami. Někde to půjde lépe, jinde hůře,“ konstatuje.

To přiznává i rektor ZČU Miroslav Holeček. „Nervozita, co se stane, až podpůrné dotační období na tato centra skončí, panuje po celé republice. Nebude to jednoduché, bude třeba vytvořit takový zisk, abychom dokázali zaplatit všechny zaměstnance,“ je si vědom Holeček.

Vnímá však, že vědecko-výzkumná centra v Plzni jsou úspěšná a spolupráce s průmyslovými partnery je na vysoké úrovni.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí v Plzeňském kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Plzeňském kraji proběhnou volby do Senátu ve volebních obvodech 8 - Rokycany a    11 - Domažlice. Případné druhé kolo senátních voleb se bude konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Řidič cestou do práce přejel muže ležícího na silnici, byl to jeho syn

Ilustrační snímek

Rodinná tragédie se stala o víkendu u Štítova na Rokycansku. Řidič osobního vozidla v sobotu brzy ráno přejel muže...

Plzeň - CSKA Moskva 2:2, výhru v Lize mistrů vzala penalta v nastavení

TO MĚL BÝT GÓL. Michael Krmenčík se dží za hlavu po neproměněné šanci v utkání...

Plzeňští fotbalisté mířili v Lize mistrů k domácímu vítězství, proti CSKA Moskva zbývalo pár vteřin z pětiminutového...



Požádali herce o pomoc. Soudruh Plachta ale odmítl, zjistil neurochirurg

Neurochirurg a exprimátor Plzně Zdeněk Mraček skončil v září 1948 v policejní...

Věhlasný neurochirurg a porevoluční primátor Plzně Zdeněk Mraček se v roce 1948 jako osmnáctiletý student rozhodl...

Žhavé zboží Krmenčík. Plzeň může svého střelce prodat za čtvrt miliardy

Plzeňský Michael Krmenčík se raduje z gólů v Lize mistrů proti CSKA Moskva.

Do nohou se mu čím dál víc zakusovaly křeče, a přestože měl touhu zůstat, pochopil, že zápas nedohraje. Mávl na...

Vrba: Výborný výkon, ale nemůžeme dostat gól v nastavení z penalty

Trenér plzeňských fotbalistů Pavel Vrba při utkání s CSKA Moskva.

Spokojen s výkonem, zklamán výsledkem. „Nemáme se za co stydět, ale... Nemůžeme dostat v nastavení gól z penalty,“...

Další z rubriky

Muž v Plzni zkolaboval po úderu blesku, už se ho nepodařilo oživit

Noční bouře na jihu Čech. Ilustrační foto

Plzeňští záchranáři vyjížděli v pátek k muži, který po úderu blesku upadl do bezvědomí. Oživit ho se však už...

Do Loosových interiérů v Plzni by se mohlo stěhovat muzeum generála Pattona

Prohlídka interiérů na Klatovské 19 v Plzni.

Plzeňská radnice udělala po letech odkladů a dohadů krok k využití zanedbávaného domu s interiérem od architekta Adolfa...

Cesta českého letce do britského RAF vedla přes Palestinu i kolem Afriky

Vstoupit do služeb britského RAF nebylo vůbec jednoduché. Josef Prokop to...

O působení českých letců za druhé světové války v Británii se ví poměrně dost. Už menší povědomí ale bývá o strastiplné...

Najdete na iDNES.cz