MF DNES zhodnotila to nejdůležitější, s čím je koalice ODS a ČSSD na plzeňské radnici spojována.
1. Stadiony a divadlo
V Plzni se toho od roku 2010 změnilo hodně. Stojí rekonstruovaný fotbalový stadion, nový atletický stadion, depo pro vozy Dopravních podniků, Nové divadlo. Teplárna rozjela stavbu spalovny. Hodně se investovalo do obnovy tramvajových tratí, rozšířil se vědeckotechnický park, stovky milionů šly na budování vodohospodářské infrastruktury. Za desítky milionů se rekonstruovaly ulice v historickém jádru a vylepšovaly se parky. Například obnova Mikulášského náměstí nebo revitalizace Štruncových sadů byly výjimečně zdařilé akce. Projekt Evropského hlavního města kultury, který zpočátku jen vyvolával rozpaky a kolaboval, se radnici podařilo rozdýchat. Program vypadá slibně a dost lidí už má k akci osobní vztah.
2. Dotace proti zadlužení
Opozice konšelům vyčítá, že utráceli moc a město příliš zadlužili. Jenže radnice investovala peníze z výhodného úvěru u Evropské investiční banky a ty šly především na budování infrastruktury v rámci projektů dotovaných z EU. Nevyužití dotací by opozice kritizovala stejně jako nynější dluh. Přitom je sporné, zda by bylo dejme tomu rozumné postavit divadlo poloviční. Sice by stálo méně, ale i v tomto případě platí, že když už se něco dělá, je lepší to dělat pořádně. Divadlo vypadá dobře a jinde ho můžou Plzni závidět.
3. Depo? Čas ukáže
Jedním z kontroverzních počinů byl často napadaný projekt stavby nového depa pro vozidla Dopravních podniků spojený s předáním údržby vozů Škodovce.
Rada města 2010/2014Martin Baxa (ODS) |
Nejčastěji se ozývaly výhrady, že byla chyba uzavřít se Škodovkou smlouvu na téměř třicet roků a za cenu kolem jedenácti miliard. Kritika projektu ale v zastupitelstvu postupně slábla a v posledních měsících téměř utichla. Zastánci škodováckého depa přitom oznamovali, jaké úspory tahle změna přinesla a že se městu vyplácí. Akci depo zřejmě bude možné dobře posoudit až s delším časovým odstupem. Radnice může nakonec litovat nebo si projekt chválit jako výhodný tah. Nicméně na průšvih to zatím nevypadá.
4. S uhlím pomohla opozice
Pozoruhodný příběh posledního volebního období se odehrál kolem shánění uhlí pro teplárnu. Vedení města se chlubí, jak problém vyřešilo a nemuselo přitom obětovat podíl v teplárně. Jenomže na tom, jak to dopadlo, má značnou zásluhu opozice. Dohodu s šéfem Sokolovské uhelné Františkem Štěpánkem se totiž podařilo uzavřít, až když se uhlobaron setkal i se zástupci nekoaličních stran, kteří mu vysvětlili, že na radnici není většinová vůle část teplárny prodat.
5. Nezvládnutý hazard
Mizerný výkon konšelé předvedli při regulaci hazardu ve městě. Radnice neměla žádné systémové řešení. Nechala vedení městských částí, které si za poslední roky vypěstovaly závislost na penězích z provozu heren, určit, kolik hazardních podniků zůstane. Radní se teď sice vychloubají, že se počet heren sníží o 60 procent, znamená to ale, že jich zůstane pořád víc než stovka, což je moc (více o hernách v Plzni čtěte zde).
6. Zpoždění několik let
Radnice také včas nezvládla problém s nedostatkem míst v mateřských školách. Až letos, kdy vlna zájmu o umístění dětí ve školách opadá, vedení města ohlásilo „úspěch“. Máme místo téměř pro všechny. Tohle ale mělo přijít o tři roky dřív. O populační vlně se vědělo předem.
7. Zklidnění? Ani náhodou
Jedinou oblastí, kde sami zástupci koalice přiznali, že selhali na celé čáře, bylo zklidnění provozu v centru Plzně. Tohle si ovšem konšelé vůbec neměli psát do programu. Dřív než to udělali, většina z nich musela vědět, že si omezení automobilového provozu ve středu města ani neumí představit.
8. Prázdné místo
Zvláštní kapitola uplynulých čtyř let se může jmenovat „referendum o obřím obchoďáku“. Ten měl stát na soukromém pozemku a mohl výrazně poznamenat střed Plzně. Až plebiscit zarazil to, co mělo mnohem dřív korigovat vedení města. Na nábřeží Radbuzy je prázdné místo a není jasné, co bude dál. Tento problém ale nezpůsobilo přímo poslední vedení radnice. Je to důsledek dvou desetiletí, kdy konšelé nebyli schopni stanovit pravidla pro centrum a připravit regulační plán (více o dění kolem obchodního domu Corso čtěte zde).
9. Vliv primátora
Zvláštností let 2010 až 2014 ve vedení města představuje vliv primátora Martina Baxy na směřování radnice. Po éře několika technicky zaměřených primátorů nastoupil kantor se vztahem ke kultuře i historii a bylo to znát. S trochou nadsázky se dá říct, že po tom, co byly středem zájmu průmyslová zóna nebo silnice, si vedení města rozšířilo záběr, což mu prospělo. Názorně to ilustruje například fakt, že Baxa hned po nástupu do funkce konšelům oznámil, že město pomůže vydat Dějiny Plzně a zrekonstruuje unikátní Loosovy interiéry. Splnilo se to.
Účet odcházející plzeňské vlády je snad možné shrnout do pár vět. Nebylo to zadarmo, ale město je teď lepší. A větší pozornost na oblast kultury Plzni jedině prospěla.
