Jen polovinu délky zastávek mohou nyní využívat řidiči městské dopravy na Americké třídě v Plzni. Když se sjede víc trolejbusů a autobusů, nevejdou se do stanice a blokují auta za sebou.
"Přestavba Americké stála před čtyřmi roky desítky milionů, a už zastávky předělávají? To zase někdo něco odflákl," zlobila se důchodkyně Hana Výrutová. Naštvala se, když viděla, že trolejbus, na který čeká, se do zastávky nevešel.
Oslovení odborníci upozorňují, že u nových stanic by měl povrch vydržet aspoň pět let, ale zároveň se shodují, že ve frekventovaných stanicích je to téměř nemožné.
Ondřej Prokop z magistrátního odboru investic říká, že poškození zastávek na Americké třídě není veliké, v rámci záruky je opravuje firma bezplatně. "Nikde v republice nejsou tak zatížené stanice jako na Americké. Není těžší nekolejové vozidlo zajíždějící do zastávek, než jsou trolejbusy," upozorňuje Prokop.
Prázdné plzeňské kloubové trolejbusy váží 16,5 tuny, plně obsazený vůz pak váží ještě o zhruba 14 tun více. Jen pro srovnání - plně naložená octavia váží necelé dvě tuny.
Vedoucí katedry silničních staveb ČVUT v Praze Ludvík Vébr vysvětluje, že povrch zastávky je nejextrémněji zatěžované místo celé komunikace. "Autobus nebo trolejbus, který do zastávky vjíždí, nejprve mění směr a pak intenzivně brzdí. To jsou s ohledem na hmotnost vozidel obrovské síly, které tam působí," nabízí vysvětlení docent Vébr. Podobně destruktivní je i rozjíždění trolejbusů. Ještě před několika lety byly v Plzni zastávky městské dopravy rozpoznatelné hlubokými kolejemi vytlačenými v asfaltu.
Ve špatném stavu je zastávka na Masarykově třídě
Provozní ředitel plzeňských Dopravních podniků Václav Zikmund dodává, že poslední dva roky se v Plzni budují stanice, pod kterými je silná podkladová vrstva betonu a nahoře dlažba. "Zatím takhle vybudované zastávkové zálivy fungují. Pokud je ale povrch ve stanici vymačkaný, máme velké problémy. Stávalo se, že došlo i k poškození vozidla například o obrubník," uvedl Václav Zikmund.
V katastrofálním stavu je nyní třeba zastávka v Masarykově ulici na Doubravce, kde jsou i v dlažbě vymačkané hluboké koleje. Ještě letos ji čeká rekonstrukce.
Docent Vébr z ČVUT říká, že když je dobře udělaný betonový podklad pod zastávkou, a jen se deformuje povrch, není to až tak velký problém. "Pokud je ve stanici žulová dlažba, musíte počítat s tím, že ji po čase budete opravovat," dodává Ludvík Vébr z ČVUT.
V Plzni před lety zkoušeli zhotovit povrch zastávek u Stavebních strojů z betonu. Po několika letech se úplně rozpadl. Teď pro změnu experimentují s podobnou technologií, jakou se před 15 lety stavěla dálnice D5 na Rozvadov. Rozdíl je jen v tom, že použitý silniční beton je v Plzni ještě vyztužen kovovými sítěmi.
"Taková zastávka je na Borech u Luny už téměř dva roky. Zatím jsme nezjistili poškození. Ve zkoušení budeme dál pokračovat," naznačil možný směr bádání k zastávkám s dlouhou životností Ondřej Prokop. Železobetonová deska v zastávce má ale jednu velkou nevýhodu. Když je poškozená, nedá se opravit. Jen vybourat a udělat znovu.
