„Konkrétně se jedná o výsledky paleontologických výzkumů na Nýřansku a o syntézu palynologických, botanických a archeologických výzkumů na rašeliništích v Merklíně, na Kamenném rybníku u Plzně a na rašeliništi v Hůrkách u Všerub,“ uvedl kurátor výstavy Tajemství prvohorních a současných močálů Plzeňska Jan Bureš.
Pozornost je soustředěna na zkamenělá rašeliniště, která vznikla v prvohorách jako uhlotvorné močály, a na současná rašeliniště vzniklá od posledního zalednění.
V obou případech lze z dochovaných vrstev rašeliny vyčíst, jaké rostliny a živočichové žili v minulosti na Plzeňsku. „Například můžeme vidět, jaký zde byl tropický prales před 300 miliony let a jak se měnila příroda a lidská společnost důsledkem zavedení zemědělství v pravěkém neolitu až po současnost,“ dodává Bureš.
Tuto skutečnost přibližují nálezy fosilií rostlin a živočichů ve zkamenělém sopečném popelu a v plynovém uhlí u Nýřan a výsledky průzkumu pylových spekter ze současných rašelinišť.
Návštěvník může v jedné části výstavy vidět anatomicky zachovalé zkamenělé rostliny a živočichy žijící na Plzeňsku v prvohorách v době vzniku uhlí.
Druhá část výstavy přibližuje současná šumavská a podhorská rašeliniště pohledem výzkumníka pylových spekter – palynologa, botanika a archeologa.
Návštěvník bude moci zkoumat složité pylové diagramy, dávat je do souvislosti s osidlováním Plzeňska od pravěku až po současnost a zároveň bude moci obdivovat jednoduchou krásu pylových zrn a rostlin, které rostou na rašeliništích.
Výstavu, která v Plzni potrvá až do 17. října, doprovází také několik uměleckých obrazů a rekonstrukcí. Nachází se ve výstavním sále 2 hlavní budovy Západočeského muzea.
