Už před deseti lety krajští zastupitelé schválili výslednou podobu objektu, která vzešla z architektonické soutěže. Nicméně plán šel nakonec kvůli nedostatku peněz k ledu.
Náměstkyně hejtmana pro oblast ekonomiky, investic a majetku Marcela Krejsová tvrdí, že záležitost je teď na dobré cestě. „Náš projekt je podle ministra jednou z nejlépe připravených staveb v České republice. Řekl, že akci určitě zařadí do rozpočtu ministerstva kultury, a to ve třech splátkách,“ uvedla.
Doplnila, že jako potvrzení ústní dohody obdrží ještě dopis. Ministr kultury Antonín Staněk se zároveň chystá v brzké době Plzeň navštívit.
Sumu ve výši 480 milionů korun by hejtmanství mělo dostat postupně v následujících třech letech. „Do dubnové krajské rady chci předložit návrh na dokončení projektové dokumentace. Ta je nutná k vypsání výběrového řízení na dodavatele, což plánujeme na příští rok,“ konstatovala Krejsová.
Zbytek částky vyčlení kraj ze svého rozpočtu. Pokud vše dobře půjde, kopnout do země by se mohlo na podzim 2020. Hotovo by mohlo být o čtyři roky později.
Podle ředitele galerie Romana Musila už je vydané územní rozhodnutí a stavební povolení. Vytipovaný pozemek U Zvonu je zasíťovaný.
„Jsme kompletně připraveni. Nová budova je skutečně velmi důležitá. Nejenom kvůli tomu, abychom konečně představili naše skvělé sbírky veřejnosti, ale také kvůli neudržitelnému stavu depozitáře,“ zdůraznil.
Většina exponátů, jejichž hodnota přesahuje miliardu korun, není trvale vystavena, nýbrž umístěna v nevyhovujících podmínkách.
„Kapacita depozitáře, ve kterém máme uloženy kresby, grafiky, malby, plastiky, objekty nebo fotografie, nestačí. Věci už nemáme skoro kam dát. Jedná se o původně středověké prostory s tlustými stěnami, úzkými schodišti, které mají patro bez výtahu. Zázemí pro předávání uměleckých děl je nedůstojné,“ dodal Musil.
Západočeská galerie v Plzni, do níž ročně zavítá více než třicet tisíc návštěvníků, totiž vlastní druhou nejcennější sbírku meziválečné moderny v tuzemsku.
Zastoupeny jsou kousky od Emila Filly, Bohumila Kubišty, Václava Špály, Josefa Čapka či Jana Zrzavého.
K opravdovým skvostům patří například Kubištova malba Vzkříšení Lazara. Velmi vzácné je i ranější dílo - triptych Jaro od Jana Preislera, jenž vznikl v roce 1900.
Moderní komplex poskytne kromě tolik potřebného depozitáře samozřejmě stálou expozici i prostory pro krátkodobé výstavy. Počítá se též s vytvořením kabinetu věnovaného plzeňskému rodákovi, slavnému malíři a designérovi Ladislavu Sutnarovi. Přesune se sem kolekce jeho ženských aktů Venuší, která je zatím uschovaná na Západočeské univerzitě v Plzni.
V galerii vznikne multifunkční sál pro doprovodné akce a výtvarný ateliér, který poslouží vzdělávacím akcím a workshopům.
„Studenti vyšších ročníků umělecké fakulty by tady mohli vést některé dílny,“ nastiňuje ředitel.
Součástí návrhu je kavárna, knihkupectví s odbornou literaturou a kanceláře.
Po přestěhování do nového by galerie zřejmě opustila Masné krámy. Naopak výstavní síň „13“ si ponechá stejně jako unikátní Semlerovu rezidenci na Klatovské třídě 110.
Semlerova rezidence na Klatovské třídě 110 v Plzni
30. října 2015 |
