Herečka Taťjana Medvecká. | foto: ZSŽ Plzeň

V příbězích z dílny zvířecích záchranářů zazní hlasy populárních herců

  • 0
Pavel Liška jako sele prasete divokého, Taťjana Medvecká jako užovka Simona a Josef Somr jako bobří dědeček Břéťa. Známí herci dorazili v uplynulých dnech do studia, aby pro Záchrannou stanici živočichů v Plzni namluvili zvířecí příběhy pro děti i dospělé, které vyjdou na DVD.

„Příběhy bychom měli dodělat tak, aby je mohly děti dostat k svátku 1. června příštího roku,“ plánuje Karel Makoň ze záchranné stanice, který dával dohromady kostru všech pěti příběhů.

„Zbytek je ale týmová práce mnoha kolegů a kamarádů záchranné stanice. Jsme rádi, že jsme mohli spolupracovat i se známými herci, s profíky. Ti všichni podpořili naši stanici tím, že pracovali bez nároku na honorář,“ vylíčil Makoň, kterého prý zájem známých herců překvapil. „Poslali jsme jim scénář a oni se v krátké době ozvali,“ dodává.

Příběhy podle něj mohly herce zaujmout proto, že se skutečně staly. „Tím se lišíme například od medvědích příběhů Václava Chaloupka, které mají spíš pohádkový charakter,“ uvedl Makoň.

Například sele spadlo do odkryté vybetonované šachty, která nebyla zabezpečená, užovka byla seknutá sekačkou, bobra odnesla povodňová vlna.

Natáčení s herci bylo místy velmi zábavné. „Měli jsme v textu, že divoké prase je mnohem chytřejší než moudrá sova a Pavel Liška si z nás dělal legraci, že dokud do textu nedáme, že Liška je nejchytřejší, tak to číst nebude. Byla s ním velká legrace, protože hodně improvizoval a jeho spontaneita dává příběhu šmrnc,“ říká Makoň.

Texty prý byly hercům šité na míru. „Liškovo prasátko je hodně rozverné, jazyk je hovorový, paní Medvecká, když chce, tak má zase perfektní sykavky, proto byl výběr jasný, na užovku se hodila úplně perfektně. Dědeček bobr je zase rozvážný jako pan Somr,“ vysvětlil Makoň.

Ještě chybí vlaštovka. Makoň doufá, že bude mít nakonec hlas Ondřeje Vetchého. Jako ideální čáp byl vytipován Jiří Lábus. „Snad to vyjde,“ doufá Makoň.

Příběhy podle něj budou i pastvou pro oko. K vidění budou i krásná místa Plzeňského či Jihočeského kraje. „Lidé tam uvidí přehradu Nýrsko, hrad Švihov, Vejprnický potok nebo zámek Horšovský Týn,“ vyjmenovává záchranář a dodává, že příběhy vznikly zejména proto, aby bylo méně zachraňovaných zvířat.

Přeje si například, aby bylo méně zbytečně donesených mláďat, jako jsou zajíčci nebo srnčátka. „Lidé si z neznalosti myslí, že mládě je odložené a opuštěné a ono přitom čeká na svou maminku. Lidé ho vezmou a úplně zbytečně přinesou k nám,“ popsal zvířecí záchranář.