Podmínkou bude speciální proškolení v poskytování první pomoci. „Nebudou suplovat standardní výjezdové skupiny záchranářů, ty budou samozřejmě okamžitě na místo vyjíždět také, ale pokud budou poblíž a budou mít šanci dostat se tedy na místo dříve, požádáme je o pomoc,“ vysvětlil vedoucí úseku kanceláře ředitele Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Martin Brejcha.
Podle něj budou dobrovolníci potřební hlavně v situacích, kdy jde při záchraně života o minuty. „Když dojde například k náhlé zástavě oběhu,“ vysvětlil Brejcha.
Aplikace First responder O2 SOS bude fungovat tak, že když operační středisko záchranné služby ve chvíli oznámení uvidí v blízkosti first respondera, přes aplikaci v mobilním telefonu mu pošle výzvu, on ji buď potvrdí či odmítne.
Zatím přístupové heslo do aplikace získalo přes dvacet zaměstnanců záchranné služby Plzeňského kraje, kteří se dobrovolně do projektu přihlásili. Ve svém volném čase tak mohou pomáhat. Od nového roku se budou moci přihlásit a nastoupit na zdravotnické školení i zástupci veřejnosti.
Dobrovolníci budou muset úspěšně absolvovat kurz
Mezi prvními first respondery v kraji je i Brejcha. „Když se pohybuji v oblasti Šumavy, kde máme chalupu a zjistím, že ve vedlejší vesnici je třeba pomoci zachránit člověka, sednu do auta a budu tam za minutu nebo dvě, kdežto kolegové z nejbližší základny třeba za osm, devět minut. Někdy to může zachránit život,“ líčí Brejcha, podle kterého hodně dobrovolníků pomáhá záchranářům třeba v Německu.
„Dobrovolníci z řad veřejnosti budou muset úspěšně absolvovat kurz pořádaný záchrannou službou, naši lektoři je naučí poskytovat první pomoc, ve finále je přezkouší,“ vylíčil Brejcha.
First respondery se chtějí v nejbližší době stát i dobrovolní záchranáři z mezinárodní organizace Royal Rangers, kteří už pomoc v Plzeňském kraji poskytují, a to v Chráněné krajinné oblasti Český les. Stanoviště zde mají u rozhledny Havran u Tachova, kde mají postavenou maringotku.
„Potřební jsme u osmi až deseti zásahů do roka, z toho dva až tři případy jsou vážnějšího charakteru, příkladem je zlomená noha na běžkách, kdy se člověk ocitne sám v mrazu bez pomoci,“ popsala Zuzana Kovandová z organizace Royal Rangers.
Lidé spoléhají na to, že IZS vše zvládne
Podle jejího odhadu se moc dobrovolníků nepřihlásí. „Lidé v Česku jsou naučení spíše spoléhat na to, že Integrovaný záchranný systém vše zvládne, podle nás je ale třeba pomáhat,“ sdělila.
Přiblížila, že loni na Havranu bylo celou zimu tolik sněhu, že se tam někdy kromě dobrovolníků z Royal Rangers pohybujících se na pásové čtyřkolce, nedostal vůbec nikdo. Nebyly tam totiž průjezdné žádné komunikace a když bylo špatné počasí, nemohl přiletět ani vrtulník. „Přitom turistů je tam hodně,“ popsala Kovandová.
I v CHKO Brdy by měla od příštího jara fungovat skupina dobrovolníků ze spolku Záchranná služba Brdy. Podle předsedy spolku Michala Pechy, by se pět dobrovolníků ze spolku chtělo také co nejdříve stát first respondery.
Bývalý voják Pecha, který sloužil u speciálních sil v Prostějově a u 6. polní nemocnice jako náčelník štábu a velitel nemocnice a nyní kromě jiného učí na vyšší zdravotnické škole, má v plánu přilákat mezi dobrovolníky do Brd i své studenty.