Přístroj, kterému záchranáři říkají "přenosná laboratoř", dokáže odhalit vznik plicní embolie, srdeční selhání nebo akutní infarkt myokardu. Přestože se všechny tyto hodnoty zjišťují na urgentním příjmu v nemocnici po převozu sanitou, vedení záchranky v Plzni je přesvědčené, že je to pozdě. Usiluje o to, aby se začalo léčit už v sanitce.
"Například plicní embolie je velice rizikový stav, a když se lék podá včas, může se zdravotní stav pacienta zvládnout. Jinak také může dojít k zástavě srdce a neúspěšné resuscitaci," vysvětlil ředitel krajské záchranky Roman Sviták.
Jeho cílem je, aby takzvané přenosné laboratoře, které záchranáři nyní testují po celém kraji, byly v každé sanitce. Přístroje stojí kolem 15 tisíc korun. Jeden proužek, na který se kápne krev a poté se zasune k analýze do přenosné laboratoře, stojí 80 korun.
Přístroje by mohli ocenit i mladší pacienti. "Plicní embolie se vyskytuje také u mladých žen ve věku 30 až 40 let. Na vznik má vliv hormonální léčba, kouření či antikoncepce, embolie vzniká i při úrazu. Díky laboratoři jsme schopni ji rozpoznat a dát účinný lék, aby trombus nerostl," vysvětlil Sviták.
Podle jeho slov procházejí lékaři na záchrance školeními, aby věděli, jaký lék podat, když se na monitoru přístroje objeví určitá hodnota.
"Léky totiž máme, ale lékař musí mít jistotu, že nemoc probíhá. Podání některého medikamentu může být i rizikové, když se podá v nevhodnou dobu," popsal Sviták.
Přístroj zpřesňuje i měření hodnoty glykemie neboli koncentrace glukózy v krvi. "Často je pacient s vysokou hodnotou glykemie v bezvědomí a my někdy nevíme, čím je bezvědomí způsobené. Dříve bylo léčení založené na odhadu, ale pacienti mají právo na slušnou péči. Lékař by měl mít konkrétní data, aby měl jistotu, že může začít léčit," podotkl šéf záchranky.
Jeho snem je, aby v každé sanitce byl i přenosný sonografický přístroj. "V Česku je to novinka, na žádné záchranné službě zatím není. Cílem je, aby se s ním lékaři na všech výjezdových pracovištích naučili dělat. Přáli bychom si, aby byl na všech pracovištích, ale máme větší priority - monitory na měření tlaku, sycení krve kyslíkem, které také zatím nejsou úplně všude," popsal Sviták.
Lékařům tak musí zatím stačit jen dva tyto přístroje. Překážkou k jejich většímu rozšíření je také cena - téměř půl milionu korun.
Sonograf odhalí například krvácení do dutiny břišní
"V době, když jsme museli v rozpočtu krajské záchranky uspořit 23 milionů korun ve srovnání s loňskem, je nákup většího množství přístrojů jen snem," uvedl Sviták s tím, že celkový rozpočet záchranky je více než 400 milionů korun, z čehož zhruba 160 milionů pokrývají zdravotní pojišťovny a zbytek Plzeňský kraj.
A jaký je přínos sonografu? Rozpozná závažné krvácení třeba do dutiny břišní ze sleziny. Pro lékaře je to signál, že musí směrovat pacienta okamžitě do traumacentra, které je v kraji pouze ve Fakultní nemocnici v Plzni.
"Krvácení do břicha lékař nemusí poznat podle krevního tlaku, protože mladý člověk kompenzuje krevní ztrátu dvě tři hodiny," popsal Sviták.
Pokud lékař krvácení neodhalí, může pacienta nasměrovat například do krajské nemocnice a tím léčení zdržet. Špitál pak totiž stejně musí zorganizovat převoz pacienta do traumacentra.
"Takže místo toho, aby pacienta přivezli s krevní ztrátou jednoho litru, tak je při zastávce v krajské nemocnici předán například s krevní ztrátou čtyř litrů. Senior to nepřežije, mladý možná. Průšvih je, že těchto úrazů, způsobených například dopravními nehodami, přibývá," dodal Sviták
