Zlatým hřebem středečního setkání byl přednes zatím nepublikovaných básní Františka Juřičky.
Tři dojemné básně o rodičích, víře či lásce, které se našly v hercově pozůstalosti, byly důkazem toho, co se táhlo celým vzpomínkovým večerem.
Že Juřička, který za vystoupení proti obsazení Česka sovětskými tanky v roce 1968 skončil na dva roky v komunistickém vězení, měl svoje myšlenky či vyprávění takzvaně hodit na papír.
"Bohužel to neudělal, ale naštěstí po něm zůstaly alespoň vzpomínky, které natočil plzeňský novinář a pracovník Českého rozhlasu v Plzni Jiří Blažek," konstatoval moderátor večera, dlouholetý přítel Františka Juřičky, skaut a veterinář Jiří Ládr.
Ze záznamu hlasu bylo patrné, že František Juřička už těžce mluvil a jeho zdravotní stav nebyl úplně nejlepší. Přesto bylo vyprávění plné optimismu, poučení i humoru.
Návštěvníci večera se například dozvěděli, jak reagovala rodina na to, že jejich František hodlá studovat divadelní Janáčkovu akademii v Brně. Otec s tím souhlasil, protože byl sám nadšený ochotník, ale babička byla proti.
Podle Juřičkových slov konstatovala, že se k němu nehodlá hlásit, když bude jezdit po vesnicích a dělat ze sebe šaška.
Dojemné bylo, když líčil svoje dětství na Valašsku, kde se, jak podotkl, nežilo zrovna lehce. Dokumentoval to například tím, že když ho jako malého chlapce otec načapal, jak si při cestě domů nazul boty, dostal na zadek, protože obuv si musí děti šetřit a nazouvat si ji, jen když přijedou do města.
František Juřička
Nechyběla historka, jak po mnoha letech ministrování začal František Juřička studovat gymnázium coby přípravu na kněžské povolání, ale kvůli nedostatku peněz rodina musela od plánu ustoupit a Juřička byl přijat k Tomáši Baťovi. Nakonec pokračoval na Janáčkovu akademii a následovala pouť po českých divadlech.
"Hrál v Českých Budějovicích, kam ho přilákal režisér Macháček poté, kdy ho viděl na pódiu. Následně byl v Jihlavě, ve státním zájezdním divadle v Praze, přes 40 let působil v plzeňském rozhlase," připomněl Jiří Ládr na vzpomínkovém večeru, kde nechyběly ani děti Františka Juřičky - oba herci Tomáš i Lucie - a manželka, kterým prý František hodně chybí.
Tomáš Juřička hrál ještě počátek 90. let poměrně často v televizních filmech. Pak se začal více věnovat práci dabéra. Nejvíce se ale zřejmě proslavil rolí Jaroslava Jandery v seriálu Sanitka z roku 1984.
