Výstava v Národopisném muzeu v Plzni představuje nejnovější paleontologické...

Výstava v Národopisném muzeu v Plzni představuje nejnovější paleontologické nálezy z oblasti Nýřan a Radnic na Plzeňsku. (21. ledna 2016) | foto: Martin Polívka, MAFRA

Země u Nýřan ukrývala zkamenělého žraloka, je starý 300 milionů let

  • 1
Zkamenělý žralok, obojživelník krytolebec či býložravá ryba z období karbonu. To jsou nálezy, kterými se mohou pochlubit paleontologové ze Západočeského muzea v Plzni. Výsledky své práce představují na výstavě Zkamenělý svět u Nýřan, která potrvá do 21. března.

Výstava v Národopisném muzeu Plzeňska představuje živočichy a rostliny, kteří žili v okolí Nýřan v období karbonu před 300 miliony let. Jejich pozůstatky se zachovaly do současnosti v podobě zkamenělin.

Současné výzkumy navazují na historické paleontologické nálezy ve zmíněné lokalitě. Nýřanská uhelná sloj totiž může obsahovat plynové, takzvané sapropelitové, uhlí, ze kterého popsal koncem 19. století paleontolog Antonín Frič mnoho nových druhů živočichů z období karbonu.

„Tyto nálezy se staly světově proslulými. Po uzavření hlubinného dolu Humboldt u Nýřan v roce 1901 však zanikla možnost získávání dalších nálezů zkamenělých žraloků, ryb, obojživelníků, plazů a hmyzu,“ řekl autor výstavy Jan Bureš.

V posledních letech proto vědci v lokalitě opět intenzivně hledali vrstvu plynového uhlí, kterou nalezli v roce 2011 v Pankráci u Nýřan.

„Byla zde provedena sonda, která poskytla nálezy těla žraloka, kompletního těla obojživelníka krytolebce, býložravé ryby a menších zbytků suchozemského hmyzu. Tyto vzácné nálezy živočichů, které mohou zájemci spatřit na výstavě, jsou novým zdrojem pro vědecký výzkum živočichů v karbonu,“ uvedl Bureš.

Podotkl, že druhým významným paleontologickým objevem v oblasti severně od Nýřan bylo v roce 2012 nalezení vrstvy sopečného popelu v lokalitě Doubrava. Právě tady vulkanický popel před 300 miliony let pohřbil karbonský prales.

Vědci zde našli kusy starých zkamenělých rostlin, včetně několika skutečně velkých mnohametrových fosilií. Mezi nejcennější nálezy patří například kordaitová větev, tedy větev mohutného stromu z období karbonu (více o nálezech v Doubravě čtěte zde).