Výstava v Národopisném muzeu Plzeňska představuje živočichy a rostliny, kteří žili v okolí Nýřan v období karbonu před 300 miliony let. Jejich pozůstatky se zachovaly do současnosti v podobě zkamenělin.
Současné výzkumy navazují na historické paleontologické nálezy ve zmíněné lokalitě. Nýřanská uhelná sloj totiž může obsahovat plynové, takzvané sapropelitové, uhlí, ze kterého popsal koncem 19. století paleontolog Antonín Frič mnoho nových druhů živočichů z období karbonu.
„Tyto nálezy se staly světově proslulými. Po uzavření hlubinného dolu Humboldt u Nýřan v roce 1901 však zanikla možnost získávání dalších nálezů zkamenělých žraloků, ryb, obojživelníků, plazů a hmyzu,“ řekl autor výstavy Jan Bureš.
V posledních letech proto vědci v lokalitě opět intenzivně hledali vrstvu plynového uhlí, kterou nalezli v roce 2011 v Pankráci u Nýřan.
„Byla zde provedena sonda, která poskytla nálezy těla žraloka, kompletního těla obojživelníka krytolebce, býložravé ryby a menších zbytků suchozemského hmyzu. Tyto vzácné nálezy živočichů, které mohou zájemci spatřit na výstavě, jsou novým zdrojem pro vědecký výzkum živočichů v karbonu,“ uvedl Bureš.
Podotkl, že druhým významným paleontologickým objevem v oblasti severně od Nýřan bylo v roce 2012 nalezení vrstvy sopečného popelu v lokalitě Doubrava. Právě tady vulkanický popel před 300 miliony let pohřbil karbonský prales.
Vědci zde našli kusy starých zkamenělých rostlin, včetně několika skutečně velkých mnohametrových fosilií. Mezi nejcennější nálezy patří například kordaitová větev, tedy větev mohutného stromu z období karbonu (více o nálezech v Doubravě čtěte zde).
