Výstava s názvem Palmy na Vltavě - Primitivismus, mimoevropské kultury a české

Výstava s názvem Palmy na Vltavě - Primitivismus, mimoevropské kultury a české výtvarné umění 1850-1950. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Ani Čapek se nevyhnul rasovým předsudkům, ukazuje unikátní výstava

  • 12
Prvotřídní díla zapůjčená od institucí i soukromých sběratelů představuje unikátní výstava Palmy na Vltavě, která je k vidění v plzeňské galerii Masné krámy. Expozice se věnuje vlivům původních kultur subsaharské Afriky, Oceánie a Ameriky na české výtvarné umění v letech 1850 až 1950.

Auto výstavy Tomáš Winter se tématu věnoval zhruba deset let. Snažil se o to, aby expozice divákovi kromě uměleckých děl přiblížila primitivismus.

"Chtěl jsem tento přístup znázornit jako obecnější způsob pohledu, jako určitou myšlenkovou základnu. Tento směr pracuje s určitými stereotypy, které výstava sleduje prostřednictvím doprovodných textů. Myslím si, že si návštěvník může udělat ucelený obrázek," zamýšlí se Winter a dodává, že se snažil o kritický přístup.

"Nechtěl jsem, aby výsledkem byla pouze adorace kultury, chtěl jsem také ukázat, jakými myšlenkovými klišé se tyto kultury popisovaly," přibližuje Tomáš Winter.

Rasovým a genderovým předsudkům se podle něj například nevyhnul ani Josef Čapek.

Téma výstavy, která bude v Plzni k vidění do 28. dubna, se podle Wintera může zdát poměrně neobvyklé.

"Samozřejmě Československo ani Rakousko - Uhersko nebyly žádnými koloniálními mocnostmi. Nicméně výstava se pokouší ukázat, že zájem o tyto kultury byl velice silný," říká Winter.

Tvůrčí projevy Afričanů, obyvatel Oceánie či amerických Indiánů byly často charakterizovány jako primitivní umění. Odsud pochází i termín primitivismus.

Úvodní část instalace obsahuje starší alegorie Ameriky a Afriky z 16. až 18. století a ukazuje jejich vizuální stereotypy, které se přenášely i do pozdějších děl.

Na to navazuje tematika spojená se známými českými cestovateli 19. století, například Emilem Holubem, Enriquem Stankem Vrázem či Albertem Vojtěchem Fričem. Nechybí ani připomenutí jejich zapojení do koloniálního diskurzu.

"Výstava neopomíjí ani sledování vlivné ideje takzvaného ušlechtilého divocha a jejích konkrétních projevů ve výtvarných dílech Mikoláše Alše, Alfonse Muchy a Františka Kupky," popisuje Winter.

Počáteční projevy primitivismu v českém modernismu zpřítomňují sochy Bohumila Kafky, které byly inspirovány peruánskými mumiemi, návštěvník se seznámí také s ohlasy díla Paula Gauguina u českých malířů Jana Preislera, Jana Zrzavého, Otakara Nejedlého a Otakara Kubína.

Výstava s názvem Palmy na Vltavě.

Samostatný oddíl je věnován vlivům umění subsaharské Afriky, Oceánie a Ameriky na český kubismus, především na obrazy Josefa Čapka, který je také autorem knihy Umění přírodních národů.

Roli primitivismu a exotických kultur výstava sleduje také v avantgardních programech poetismu a surrealismu, ať již u Karla Teigeho, Jindřicha Štyrského, Toyen a dalších, v sérii obrazů Bílých černochů od Františka Tichého a ve snímcích jeho přítele Josefa Sudka.

Výstava přibližuje i obsah a vznik dvou nejvýznamnějších sbírek mimoevropského primitivního umění, které shromáždili čeští výtvarní umělci, jde o kolekce Adolfa Hoffmeistera a Emila Filly.

Závěrečná část výstavy ukazuje projevy primitivismu ve 40. letech 20. století u Aléna Diviše, Václava Zykmunda, Františka Hudečka, Jana Křížka. Návštěvníci uvidí ale také například díla plzeňského rodáka Gottfrieda Lindauera, jenž se proslavil od 70. let 19. století na Novém Zélandu.