„Je to další krok k návratu rodáka Ladislava Sutnara do Plzně. Tato výstava je atraktivnější a přístupnější širšímu publiku,“ konstatuje Josef Mištera, děkan Fakulty designu a umění ZČU nesoucí jméno tohoto světově uznávaného designéra.
Naráží tím na to, že v současné době probíhají výstavy věnované Sutnarovi také v Západočeském muzeu a v Galerii Ladislava Sutnara - první věnovaná užité tvorbě, druhá té knižní.
„Z rozsáhlého díla výtvarného umělce světového významu patří obrazy Venuší k těm nejzáhadnějším a nejvíce diskutovaným Sutnarovým projevům. Jsou průsečíkem dvou základních tendencí života a kultury, civilizace a společnosti 20. století,“ přibližuje kurátor výstavy Tomáš Vlček, který byl se Sutnarem v písemném kontaktu během sedmdesátých let.
Tou první tendencí je podle Vlčka všeobecná potřeba uplatnit dokonale funkční tvar, ať už se jedná o stroj, vnímání přírody nebo lidského těla jako základ moderní kultury. „Tou druhou tendencí bylo posunutí ženského těla do roviny sexuálního, masově působivého idolu,“ vysvětluje Vlček. Tento přístup odráží i Sutnarovu osobnost - na straně jedné to byl člověk racionální a analytický, na straně druhé stál jako člověk s neobyčejným citem.
Soubor Venuší má podle něj v díle Ladislava Sutnara logiku, tento výtvarník totiž nedělal věci náhodně. Koláží a malbou se Sutnar zabýval celý život, zásadním milníkem se však stal až rok 1962, kdy na tři měsíce onemocněl.
Linka mezi Sutnarem a Andy Warholem
„Do té doby se věnoval především grafickému designu, od té doby nedostal žádnou relevantní zakázku, doba se změnila,“ upozorňuje Tomáš Vlček. Právě v této době tedy Sutnar přesouvá těžiště své práce k malbě.
Jeho Venuše, které sám nazýval Joy Art, umění radosti, byly reakcí na společenské a umělecké tendence, především pop art. I proto bývá v souvislosti s jeho dílem zmiňován Andy Warhol.
„Kurátorská interpretace výstavy kreslí přímou linku mezi Sutnarem a Andy Warholem, respektive pop-artem,“ podotýká Jiří Sulženko, programový ředitel společnosti Plzeň 2015, která se na výstavě podílí. Expozice je součástí projektu Návrat Ladislava Sutnara, jednoho ze stěžejních bodů programu Evropského hlavního města kultury.
Velká část děl byla zapůjčena z aukčního domu Dorotheum, v němž jsou deponovány. Všechny jsou však majetkem Rada Sutnara. Obrazy zapůjčili i soukromí majitelé či Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. „Spousta z těchto unikátních obrazů musela projít náročným procesem restaurování, aby se návštěvníkům ukázaly v plné kráse,“ říká Sulženko.
Výstava probíhá v domě, v němž se Ladislav Sutnar v roce 1897 narodil. Venuše jsou vystaveny v nadzemí, v podzemí je doplňuje výstava Inspirace Sutnar, která představuje práce studentů FDU. Potrvá do 6. srpna.
