(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Vyhozených studentů je v Plzni nejvíc na technice, nejméně na medicíně

  • 2
Ze všech plzeňských vysokých škol je nejvíce odpadlíků, kteří studia nedokončí, na technických oborech. Naopak na medicíně a na fakultě zdravotnických studií si studenti vedou tak dobře, že drtivá většina jich dostuduje.

Odchody posluchačů během studia jsou v Plzni stále častější na fakultě elektrotechnické, kde se v letech 2003 až 2010 míra neúspěšnosti více než zdvojnásobila. Fakulta nemá klasické přijímací zkoušky, o přijetí uchazeče rozhoduje zejména středoškolský prospěch. Stejně tak je tomu i na fakultě aplikovaných věd.

Neúspěšní studenti na ZČU*

Aplikované vědy 39 %
Fak. ekonomická 29 %
Fak. elektrotechnická 33 %
Fak. filozofická 19 %
Fak. pedagogická 20 %
Fak. právnická 21 %
Fak. strojní 49 %
Fakulta zdr. studií 9 %
Ústav umění a desig. 16 %
* Údaje za rok 2010.
Zdroj: ZČU v Plzni

Dlouhodobě nejvyšší studijní neúspěšnost je na fakultě strojní. Každý druhý student z ní loni sám odešel, nebo byl vyloučen. Ke snížení vysokého procenta vyloučených studentů zatím nepomohlo ani zavedení "školného naruby", kterým se fakulta snaží přilákat kvalitní studenty (více o tomto druhu stipendia čtěte ve starším článku).

Nárůst studentské neúspěšnosti je výrazný rovněž na fakultě ekonomické, která se snaží řešit menší zájem kvalitních uchazečů dalším upravováním podmínek přijetí. Na "ekonomku" se teď bez přijímacích zkoušek dostanete z gymnázia i s průměrem známek do 2,5.

Právě rozdílné nároky u přijímacích řízení jsou jedním z důvodů, proč například na medicínských oborech, kam je obtížné se dostat, poté tak vysoké procento posluchačů řádně studuje a školu dokončí.

Více odpadlíků už je i na právech

Zvláštní skok ve statistice byl připsán v loňském roce plzeňským právům.

Odešli tam totiž takzvaní věční studenti a černé duše. Za starého vedení mohli být nerušeně zapsaní, ale vykazovat výsledky nemuseli.

Na právnické fakultě proto byla neúspěšnost udržována uměle na nízkých hodnotách.

"Já si to navíc vysvětluji malým počtem studentů v ročnících, což nám umožňuje, abychom s nimi individuálně pracovali. Navíc, většinou se jedná o lidi, kteří ve zdravotnictví skutečně chtějí pracovat," míní Jana Ajglová, proděkanka pro pedagogickou činnost fakulty zdravotnických studií.

Jiří Kohout z plzeňského studentského serveru Dioné se domnívá, že za dobrými výsledky zdravotníků stojí jejich vlastní motivace.

"Jedná se o časově dost náročné studium, posluchači mají hodně hodin praxe. Přesto se jim daří. Roli může hrát velký zájem o obor a vyšší motivace ho dokončit než u studentů jiných fakult," myslí si Kohout.

Podobné důvody zřejmě stojí i za úspěchy plzeňských mediků z lékařské fakulty. Z  více než tisíce studentů, kteří studují všeobecné lékařství v Plzni, jich loni studia předčasně opustilo jen 79.