Od středy je vrah Miroslav Szettey čtyřicátým mužem v zemi, který je pravomocně odsouzen k doživotí. Muž, který ubodal bytnou, se totiž neodvolal proti rozsudku.
"Mám to spočítaný, teď se už asi ven nedostanu," prohlásil v únoru u plzeňského krajského soudu osmačtyřicetiletý Szettey, když ho státní zástupkyně obžalovala z brutální vraždy ženy v Mariánských Lázních.
Doživotně odsouzeníIvan Roubal *1951 |
Muž, který v roce 1994 poprvé vraždil v Ostravě a odpykal si za to ve vězení 11 let, se v předpovědi své budoucnosti vůbec nemýlil. Šestnáctého února ho senát krajského soudu poslal za mříže na doživotí.
S advokátem se pak dlouho radil co dál. Nakonec si nechal lhůtu pro případné odvolání, která vypršela tuto středu.
"Soudu nebylo do té doby doručeno žádné odvolání. To znamená, že je rozsudek pravomocný," uvedl ve čtvrtek soudce Jan Špeta, který v případu rozhodoval.
Podle Vězeňské služby si teď v zemi odpykává doživotí 39 mužů a dvě ženy. Teď k nim přibude i Szettey. Většina těchto trestanců má po dvaceti letech za mřížemi naději, že budou moci požádat za vzorné chování o podmínečné propuštění.
Szettey je na tom hůř. Protože je podle znalců nenapravitelný, krizové situace řeší násilím a není vyloučeno, že by mohl vraždění ještě zopakovat, soud mu doživotí ještě zpřísnil. Pokud bude vzorným vězněm, o podmínečné propuštění bude moci požádat nejdříve po třiceti letech, tedy v roce 2041. To mu bude 78 let.
Szettey pochází se Slovenska. Vyrůstal v dětském domově
Szettey se narodil na Slovensku. Rodiče nezvládali výchovu čtyř dětí, tak od devíti let vyrůstal v dětském domově na Moravě. Vyučil se zámečníkem.
V roce 1994 ubodal v Ostravě muže, s nímž bydlel v jednom bytě. "Byl to homosexuál, vrhl se na mě," vysvětloval později. Kolem mrtvoly zapálil svíčky, aby měla duše mrtvého klid.
V roce 2007 se vrátil z vězení. V nemocnici v Mariánských Lázních, kde byl nejdříve jako pacient a později jako uklízeč, se seznámil se ženou, ke které se nastěhoval. Vzala ho do bytu jako podnájemníka, on však přestal přispívat na nájem. Když mu žena jednoho dne sbalila věci, zasadil jí pětadvacet ran vojenským bodákem (více o vraždě bytné čtěte zde).
V Plzni je to za posledních 15 let druhý případ, kdy se odsouzený neodvolal proti výjimečnému trestu. V roce 1998 tehdy šestadvacetiletý Václav Lepič rovnou v soudní síni řekl, že bere 25 let za dvě vraždy.
Měl přezdívku vraždící stopař. Když mu někdo zastavil, šoféra zastřelil a uloupené auto pak prodal. U soudu si dokonce sám řekl o doživotí. "V Americe bych dostal elektrické křeslo," byl jeden z jeho argumentů.
