Věšínu a Jincům na Příbramsku by se spravované území mělo rozšířit o více než dvacet kilometrů čtverečních. Nepomuk na Plzeňsku by se měl zvětšit o 18,9 kilometru čtverečního.
Spíš než radost z nově nabytého území, které by armáda měla opustit do konce roku 2015, však u starostů převládají obavy. Rozšířené katastry totiž budou znamenat pro obce víc povinností.
"A možná malé výhody, co se týče rozpočtového určení daní," uvedl nedávno starosta Obecnice Josef Karas. S odchodem armády jako většina starostů nesouhlasí, je podle něj nejlepší a nejlevnější ochranou Brd.
Podobný postoj má i starosta Jinců Josef Hála. "Nebude to pro nás nic moc znamenat, akorát víc práce. Ale je pravda, že aspoň zdroj pitné vody teď budeme mít na svém katastru," říká starosta městyse, v němž jako jediném z obcí přilehlých k vojenskému újezdu sídlí vojenská posádka.
Je tu od roku 1926 a více než dvoutisícové Jince se díky vojákům rozvíjely a dosud jimi v mnoha ohledech "žijí". Armáda tam má asi devět set lidí a další místní u posádky pracují jako civilní zaměstnanci.
Díky vojákům, kteří tu žijí a zakládají rodiny, zvýšily Jince kapacitu školky nebo připravily lokalitu pro výstavbu asi padesáti rodinných domů a dvou bytových domů. Teď se místní i vojáci obávají, že kvůli zrušení vojenského újezdu bude zrušena i posádka.
"Máme tu velkou posádku, na kterou máme nastavenou infrastrukturu, připravenou bytovou výstavbu, ale vojáci nestaví, protože nevědí, co bude," popisuje starosta Hála.
Ministerstvo obrany však ujišťuje, že posádku Jince zrušit neplánuje. Nadále prý patří mezi perspektivní posádky, což se podle ministerstva zrušením vojenského újezdu Brdy nezmění.
Rozdělení katastrů ze dvou třetin středočeským obcím a jednou třetinou obcím Plzeňského kraje bylo navrženo podle historických katastrů z roku 1949. Není však ještě definitivní, konečný materiál by měl být hotov do poloviny roku 2013, kdy bude ministerstvo obrany předkládat vládě a následně parlamentu legislativní návrhy.
Středočeský kraj chce vojenský újezd do své správy
Vedení Středočeského kraje se současným návrhem nesouhlasí, a to na rozdíl od Plzeňského. Trvá na tom, aby prostor vojenského újezdu byl zcela v jeho správě.
"Historicky toto území bylo součástí našeho kraje a jakékoli rozdělení by nebylo dobré. Jak se Brdy rozparcelují, tak to někdo rozkrade, zničí a pro naše vnoučata tu nic nezbude. Ale nemám nic proti tomu, že se udělají katastry. To totiž ještě neznamená, že obec si může dělat, co chce, naopak bude mít spoustu povinností," říká středočeský hejtman Josef Řihák z ČSSD.
Tento měsíc se chce sejít s hejtmanem Plzeňského kraje, stranickým kolegou Milanem Chovancem. Řihák chce také vytvořit pracovní skupinu, která se bude tématem Brd zabývat. Měli by v ní být tři nebo čtyři lidé a fungovala by při sekretariátu hejtmana.
Plzeňský kraj podporuje návrh ministerstva obrany, aby v případě zániku vojenského újezdu Brdy se toto území rozdělilo mezi okolní obce, a to ke stavu před vznikem vojenského újezdu.
Se zánikem újezdu se zrodí chráněná krajinná oblast
"Toto řešení nejenže odpovídá historickému správnímu uspořádání, ale i logicky odpovídá potřebám Plzeňského kraje. Tak, aby měl ve správě území, které jej výrazně ovlivňuje. Jde zejména o prameniště vodního toku Klabavy, kde je potřeba činit protipovodňová opatření. Toto území je také zdrojem pitné vody pro okolní obce. Z tohoto pohledu je tedy rozumné, aby došlo k rozdělení vojenského újezdu tak, jak tomu bylo před jeho vznikem," uvedl radní pro životní prostředí Václav Štekl z KSČM.
Obavy z rozdělení a následného "zašantročení" jsou podle radního přehnané, neboť se zánikem vojenského újezdu se zrodí chráněná krajinná oblast, a to dokonce na větším území vně hranic současného vojenského újezdu. "Tato CHKO pak bude z hlediska ochrany přírody pod správou jednoho úřadu, což bude fungovat jako ochranný prvek," dodal Štekl.
