Armáda šetří. Velké množství posádek a nemovitostí je pro ni za současné ekonomické situace značnou zátěží. Začalo se proto opět mluvit o tom, že z Klatov odejde 142. opravárenský prapor. Podle Lidových novin nová struktura armády se základnou v Klatovech nepočítá.
"Nyní se připravuje návrh nové struktury armády, která bude odpovídat reálným finančním možnostem resortu. Tento materiál bude v nejbližších týdnech předložen vládě," uvedla pro MF DNES mluvčí generálního štábu Armády ČR Jana Růžičková.
Zrušením servisního útvaru by české vojsko přišlo o svou nejzápadněji položenou posádku a jediný útvar v Plzeňském kraji. A právě to by klatovskou radnici mrzelo. "Byla by to ohromná škoda, velmi stojím o to, aby tady posádka zůstala. O zrušení se mluvilo v 90. letech, ale pak tady vznikla parta profesionálních opravářů techniky, která je schopná zasahovat i při zahraničních misích, ale v případě nutnosti by byla ku pomoci městu i širokému okolí," uvedl klatovský starosta Rudolf Salvetr.
"Velitel nás sice stále uklidňuje, ale je jediný, pořád k nám tyhle informace prosakují. Navíc už dlouho, jelikož armádě docházejí peníze, děláme mnohem menší a podřadnější opravy než dřív," uvedl pro LN jeden z klatovských vojáků.
O nahnutém osudu západočeské posádky svědčí podle LN i to, že sem před pár týdny zavítala speciální delegace zkontrolovat, jak si útvar vede a v jakém stavu jsou jeho budovy. "Armáda musí šetřit, zvažuje se spousta věcí. Zatím nepadlo žádné rozhodnutí. Pokud by byl útvar zrušený, tak určitě ne do konce roku a snad ani v příštím roce," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Připustil, že zrušení je sice logické, protože v okolí Klatov není široko daleko vojenský útvar, který by potřeboval opravit techniku, ale dodal, že armáda by přišla o poslední kasárny na západě Čech. A to by se podle něj také mělo brát v úvahu.
Podle Růžičkové počítá připravovaný plán v první řadě s optimalizací uvnitř posádek. A to včetně variant sestěhování lidí a techniky do objektů, které jsou v dobrém stavu. "Cílem je ušetřit peníze," uvedla mluvčí.
Takové plány by tedy mluvily spíše pro zachování klatovského útvaru, protože do oprav kasáren putovalo v posledních letech mnoho peněz.
Odchod vojáků znamená i snížení kupní síly ve městě
A co hrozí městům, z nichž vojsko odejde? "Největším problémem byl odliv lidí zaměstnaných v posádce. To byla jistá kupní síla ve městě," uvedla místostarostka Rokycan Marie Hlávková. Z Rokycan se podle ní většina profesionálních vojáků odstěhovala, protože našli práci jinde a odešli i jejich děti.
Klatovské kasárny.
Dalším problémem bylo, jak začlenit kasárenské budovy do města. Podle Hlávkové dodnes není celý areál v Rokycanech zrekonstruovaný. Na dokončení infrastruktury - jako silnic či páteřní kanalizace - městu chybí 70 milionů korun. Pozitivem je, že velkou část budov v Rokycanech obsadily firmy.
"Když odešlo původní vojsko z Klatov v roce 2004, tak jsme zaznamenali strašný propad na všem, vliv bude mít případný odchod i na hospodaření městské teplárny, protože vojenský areál je zásobován z centrálního zdroje vytápění. Pokud by se tedy obratem nenašlo nové využití budov," uvedl tajemník klatovské radnice Miroslav Šafařík.
Mělo by město o opuštěné vojenské budovy zájem? "To by připadalo v úvahu u bezúplatného převodu. Ale já si myslím, že armáda by v případě Klatov chtěla areál spíše prodat," uvedl Šafařík.
