Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vodní elektrárny v kraji zastavilo sucho, majitelé přišli o zisk

  8:57aktualizováno  8:57
Majitelé vodních elektráren přišli kvůli nebývalému suchu o část zisku. Například elektrárny společnosti ČEZ v Plzeňském kraji pracovaly na sotva poloviční výkon. Někteří provozovatelé museli elektrárny dlouhodobě vypnout.

Přehrada Hracholusky. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Majitelé vodních elektráren jsou závislí na množství vody v korytech řek. Někteří poprvé od roku 1989 zažili více než měsíční odstávku elektrárny. Například Karel Prokop, který provozuje dvě malé vodní elektrárny v Nezdicích a v Borovech na řece Úslavě.

„Obě elektrárny nejedou více než měsíc, takové sucho jsem od začátku devadesátých let nezažil,“ uvedl Prokop. Doplnil, že zatím jeho rodina přišla o zhruba deset procent ročního přínosu elektráren.

„Kvůli tomu se nevrací vložené náklady do stavby elektrárny v Borovech a do rekonstrukce té v Nezdicích, která do sametové revoluce nebyla v provozu,“ popsal Prokop.

Vysvětlil, že vodní elektrárna znamená i neustálé provozní náklady například na opravu náhonu či stavidel. Proto je dlouhodobá odstávka finanční problém.

Podle dispečera plzeňského Povodí Vltavy Petra Vicendy trpěly v horku i vodní toky. „V období sucha se totiž řada majitelů malých vodních elektráren chovala dost nekorektně a svým chováním ohrožovala funkce, které má řeka plnit,“ uvedl Vicenda s vysvětlením, že někteří vodu využili jen pro sebe a koryto zůstalo suché.

„Většina elektráren musí dodržovat předpisy, kde je dáno, kolik vody mohou z řeky vzít, kolik jí musí v korytě nechat, ale i jaké množství vody musí přepadat přes jez, aby nebyl suchý. „Jsou i elektrárny umístěné na náhonu, některé mají třeba i dvoukilometrový náhon a když vezmou všechnu vodu, tak pak dva kilometry řeky zůstanou absolutně suché,“ líčí Vicenda.

Ekosystém v řece pak podle něj dostává zabrat. „Některé ryby přežijí dočasně v tůních, některé to štěstí nemají. Když ale vyschnou organismy na kamenech nebo mikroorganismy žijící v řece, které plní samočistící funkci a pomáhají zlepšovat kvalitu vody přirozenými procesy, ekosystém se z toho může vzpamatovávat i několik let,“ popsal Vicenda.

Petr Ječný z elektrárny Podhrázský mlýn na Střele v Mladoticích pravidla dodržuje. Měsíc měl totiž elektrárnu odstavenou. Nyní sice jede, ale ani ne na poloviční výkon, který je 22 kW.

„My se snažíme dodržovat předepsaný průtok na jezu, ale jsou lidé, kteří fotí elektrárníky, že mají suché jezy a oni za to nemůžou. Měl jsem jez také skoro suchý a nemohl jsem za to, na povodí mi doporučili, abych dal před stavidlo pytle s pískem, což jsem udělal,“ popsal Ječný.

Pod přehradou bylo vody více

Náhon, na kterém jeho elektrárna stojí, mají totiž rybáři vedený jako chovný potok. „Proto do náhonu nějakou vodu pouštět musím,“ uvedl Ječný.

Karel Prokop dodržení pravidel zajišťuje s pomocí takzvaného hlídače hladiny. „Když hladina v řece klesne pod stanovenou hranici, tak se elektrárna sama vypne. Stávalo se to někdy po dobu dvou, tří dnů, maximálně na týden, ale teď to bylo na déle než měsíc. Jsme sice pod nýrskou přehradou, ale ta odpouštěla minimum vody, což na pohon elektráren nestačilo,“ vysvětlil Prokop.

Podle Petra Vicendy na tom byli v době sucha lépe majitelé elektráren pod přehradou Hracholusky, která na rozdíl od té nýrské není vedena jako rezervoár pitné vody a odpouštěla víc vody během sucha. Proto na řece Mži elektrárny v provozu byly.

Vodní elektrárny v Plzeňském kraji nemusela zastavit ani firma ČEZ, která má dvě elektrárny pod Srním, na Hracholuské přehradě a v Plzni-Bukovci. Mluvčí firmy Michaela Jírovcová konstatovala, že elektrárny vyrobily v době sucha mnohem méně energie, protože jely v průměru na 46 procent výkonu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Muž nahlásil bombu na plzeňském soudu, dostal čtyři roky a musí platit

Čtyři roky ve vězení stráví Štěpán Paleček za šíření poplašné zprávy. Před dvěma roky oznámil, že je na plzeňském krajském soudu bomba. Kromě toho musí...  celý článek

Auto Link & go jezdí bez řidiče. (17. 10. 2017)
Technici z Plzně pomohli postavit auto, které řídí jen superpočítač

Během čtrnácti měsíců postavili odborníci prototyp auta Link & go s autonomním řízením. Na jeho vývoji se podíleli i lidé z plzeňské firmy MBtech. Na silnice...  celý článek

Christopher Lamber odešel od úterního soudu s podmínkou. (17. 10. 2017)
Soud zmírnil trest řidiči, který ujížděl před policisty. Dostal podmínku

Krajský soud v Plzni snížil trest jednadvacetiletému muži z Německa, který v dubnu nezaplatil u čerpací stanice a ujížděl po dálnici D5 před policisty. Ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.