Průzkumný vrt v Borském parku vznikl nedaleko největšího pobytového trávníku s umělým zavlažováním. Zatím probíhají testy, při kterých se zjišťuje, zda odběr vody v tomto místě nebude mít negativní vliv na okolí.
„Ověřuje se, jakou bude mít vydatnost nebo zda například nestrhne vodu jiným odběratelům. Pokud všechno dobře dopadne, získáme povolení a budeme ho moci využívat k zalévání pobytových trávníků v Borském parku. Přestali bychom využívat vodu z vodovodu,“ řekla Hana Hrdličková ze Správy veřejného statku města Plzně.
Podle ní dosavadní informace nasvědčují, že vrt povolení získá. Pokud bude nový zdroj dost vydatný, bude časem možné v případě potřeby na dosavadní systém napojit i zavlažování dalších partií parku.
Před rozhodnutím provést průzkumný vrt si zástupci města zjišťovali, zda by bylo možné zavlažování oblíbeného parku posílit využitím dešťové vody ze střech městských domů v okolí.
„Ale ukázalo se, že to zřejmě nepřichází v úvahu, například i s ohledem na potřebné množství vody. Trávník jí potřebuje tolik, že i kdyby byly vybudované jímky, nestačilo by to,“ uvedla Hrdličková.
Prověřovala se i možnost využívat dešťovou vodu z areálu věznice nebo spolupráce s majiteli soukromých budov poblíž parku. Podle propočtů by to ale nestačilo a množství takto získané vody by bylo velmi nejisté.
Další vrt nechala Správa veřejného statku udělat v Lochotínském parku, kde se právě plánuje závěrečná etapa jeho obnovy.
„Vrt je ve spodní části. Už tam proběhly čerpací zkoušky. Připravený je projekt, který zahrnuje rozvod vody k pobytovým trávníkům a počítá i se závlahou stromů,“ konstatovala Hrdličková.
Náměstek primátora pro životní prostředí Michal Vozobule upozornil, že zavlažování městských parků má velký význam pro klima v jejich okolí.
„Je vidět, že tam, kde je zeleň dobře ošetřovaná, funguje dobře a dokáže prostor kolem sebe v horkém počasí ochlazovat. Aby toho byla schopná, musí se zalévat,“ uvedl.
Náměstek připomenul, že přínos ošetřované zeleně zdůrazňuje také studie sucha v Plzni. Ta například dokládá značně pozitivní vliv zavlažovaných sadů kolem historického jádra Plzně.
Sucho a výrazný pokles hladiny v posledních letech netrápí pouze plzeňské parky. Jeho dopady se výrazně projevují například v rekreační oblasti Boleveckých rybníků, jejichž hladiny dlouhodobě klesají.
V důsledku nedostatku vody se po odbahnění loni už nenaplnil Senecký rybník a nejoblíbenější Velký Bolevecký rybník má hladinu asi o tři čtvrtiny metru pod dříve běžným stavem.
Ačkoliv v posledních týdnech napadlo dost sněhu nebo pršelo a zvedly se hladin řek, na zlepšení situace to nestačí.
„Trochu vody přibylo, ale není to nic zásadního. Okolí je vyprahlé, takže většina vody se do rybníků ani nedostane. V Boleváku se hladina zvedla, ale stále je tak o 70 centimetrů níž, než by měla být,“ řekl Richard Havelka ze Správy veřejného statku. Domnívá se, že Senecký rybník v dohledné době také plný nebude.
