Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V části šumavského parku už ochranáři jeleny neloví. Vystřídali je vlci

  5:24aktualizováno  5:24
Přemnožené jeleny už nebudou v části Národního parku Šumava lovit ochranáři, ale vlci. Na desetině území, což je sedm tisíc hektarů, by tak pětičlenná smečka mohla ulovit i tři stovky jelenů, laní a kolouchů. Vlci by pak nemuseli útočit na ovce.

Fotopast Hnutí Duha zachytila vlka v jižní části Šumavy. | foto: Hnutí Duha

„Lovci se stáhnou z území, které je většinou bezzásahové, špatně se tam loví, špatně se odtamtud ulovená zvířata transportují,“ řekl ředitel Správy Národního parku (NP) Šumava Pavel Hubený.

Podle mluvčího NP Jana Dvořáka by měl nápad přispět k tomu, aby se vlkům na Šumavě víc líbilo a v rezervaci zůstali.

„Protože vlk jako takzvaný vrcholový predátor v šumavském ekosystému chybí,“ uvedl Dvořák. Vyloučené podle něj není ani to, že se díky vzrůstajícímu počtu vlků lovci stáhnou z celé rozlohy parku, což je 68 tisíc hektarů.

Šumava se sžívá s predátorem

  • Na Šumavě byli vlci potvrzeni v loňském roce. Žije zde minimálně pět zvířat.
  • Vlci se pohybují hlavně v okolí Srní, Modravy a Prášil, stopy byly zaznamenány i v okolí Borových Lad.
  • Aby se vlkům na Šumavě líbilo, na území 7 000 hektarů se jim přenechá lov jelení zvěře.
  • Vlkům se musí přizpůsobit i farmáři, kterým vlk napadá ovce. Budou si muset například pořídit ovčácké psy.

Působení vlků na krajinu i zvířata přiblížil Dvořák na Yellowstonském národním parku, nejstarší rezervaci v USA, kam se vlci vrátili po 70 letech v roce 1993.

„Do té doby tam jelení zvěř krajinu dost pustošila. Když se do ní vlci vrátili, jeleni se tomu museli přizpůsobit, ze strachu před predátorem už se například nezdržovali tolik na otevřených loukách, které dříve decimovali. Díky tomu se do rezervace postupně vracela zvířata. Jeleni přestali ničit i břehy řeky. Zkrátka vlci dokázali během deseti dvaceti let přetvořit ekosystém,“ vypráví Dvořák.

Příběh vlků na Šumavě začal loni, kdy zde byla potvrzena smečka čítající pět zvířat. Základ tvoří takzvaný alfa pár, tedy hlavní dospělý samec a samice. Průzkum trusu ukázal, že otec pochází z Itálie, matka dorazila ze severního Německa a loni se jim v rezervaci narodila minimálně tři mláďata.

„Viděli jsme je na videu, které pořídili v loňském roce kolegové z Německa, více vlků se nám zatím nepodařilo potvrdit,“ líčí Dvořák.

Překvapení může odborníky čekat zhruba za měsíc. Na začátku letošního roku totiž rozmístili po celém území parku fotopasti. „Budeme je stahovat příští měsíc a uvidíme, jestli na nás nečeká nějaké překvapení. Třeba na jednom snímku bude několik zvířat a naše odhady půjdou nahoru,“ přeje si Dvořák.

Problémem vlků je to, že je těžké rozpoznat jednotlivé členy smečky. „U rysů je to jednoduché, protože mají puntíky, které fungují jako člověčí otisky prstů. Každý rys má puntíky jinde a jednotlivá zvířata se dají krásně poznat i podle fotografie. O identifikaci se ale budeme pokoušet i u vlků,“ popsal mluvčí.

Fotogalerie

Zatím pracovníci parku vycházejí především z pozorování stop. Zjistili, že se vlci pohybují hlavně v okolí Srní, na Modravsku a Prášilsku. „Ale máme pozorování i z okolí vzdálenějších Borových Lad. Je možné, že se tam šel projít alfa samec nebo že se nám tu pohybuje další vlk či vlčice,“ popsal Dvořák.

Problémem šumavských vlků podle něj je, že se jich spousta lidí bojí. „Je to možná tím, že všichni z dětství znají pohádku O Červené Karkulce,“ spekuluje Dvořák.

Když loni správa parku potvrdila, že se v šumavských kopcích usadila vlčí smečka, spousta lidí mluvčímu volala, zda mohou jít do lesa, jestli nemají mít obavu spát na nocovištích, která jsou rozmístěna po Šumavě pro vandrovníky.

„Musel jsem vysvětlovat, že vlk má z člověka strach, pokud ho ovšem člověk nezažene do kouta. Jinak se mu vlk zdaleka vyhne,“ popsal Dvořák.

Upřesnil, že podle odborníků, kteří vlky studují i na jiných místech Evropy, desetihlavá až patnáctihlavá smečka dokáže za rok ulovit kolem 500, 600 kusů jelení zvěře. Zaměřují se na nejslabší jeleny, laně či kolouchy.

Vlkům se podle Dvořáka musejí přizpůsobit i farmáři, kteří na Šumavě chovají ovce. „Dříve stačily farmářům elektrické ohradníky, teď si musí buď pořídit specializované ovčácké psy, kteří se dokážou vlkovi postavit. Další možností jsou speciální sítěné ploty, kterými nemůže vlk prolézt nebo je přeskočit, ochranu zajistí i zahánění ovcí na noc do ovčína,“ vysvětlil Dvořák.

Na vše podle něj mohou farmáři získat dotace. S žádostmi o ně park pomáhá.

„Na Slovensku nebo v Rumunsku, kde vlci nebyli nikdy úplně vyhubeni jako na Šumavě, dodnes lidé pasou ovce a krávy a funguje to. My se s vlkem musíme také znovu naučit žít,“ doplnil mluvčí.

Na Šumavě je po více než sto letech vlčí smečka (8. srpna 2017)



Nejčtenější

Paní Marmeládě pomohla z exekuce Dalíkova přítelkyně

Blanka Milfaitová provozuje šumavskou Slunečnou kavárnu, od léta 2012 vyrábí...

Zatímco někdejší lobbista Marek Dalík loni 6. listopadu nastupoval do vězení, jeho přítelkyně měla ve stejný den ještě...

Dub starý přes 700 let dožil, podle pověsti se u něj zastavil Jan Žižka

Více než sedm set let starý Lomanský dub nedaleko Plas na Plzeňsku padl v úterý...

Přes sedm set let starý památný dub u Loman nedaleko Plas na Plzeňsku v úterý padl k zemi. Strom, který patřil mezi...



Otava v Rejštejně dosáhla 3. stupně povodňové aktivity, vrací se k normálu

Hladina Otavy neustále stoupá.

Po vydatných deštích, které i během úterý dopadly na území Plzeňského kraje, se výrazně zvedla hladina řeky Otavy. V...

V Plzni našli muže s uříznutou rukou. Policie končetinu našla v igelitce

Vrtulník zdravotnické záchranné služby dnes odpoledne převážel třináctiletého...

Náhodný svědek našel ve středu v podvečer v centru Plzně vietnamského muže s uříznutou rukou. Přivolaná policejní...

Vdova po Krylovi uspěla, cena pro kontroverzního Tomáše Ortela neplatí

Lídr kapely Ortel za vzniklých podmínek o sošku Slavíka nestojí.

Vdova po Karlu Krylovi uspěla v soudním sporu s plzeňským spolkem Lidé lidem, který loni předal kontroverznímu...

Další z rubriky

Přes prázdniny potrápí řidiče po celém kraji několik rozkopaných silnic

Prázdniny budou v Plzeňském kraji ve znamení rozkopaných silnic. Řidiči se musí...

Odjezdy na dovolené bude v Plzeňském kraji komplikovat řada uzavírek a omezení na opravovaných silnicích. Rekonstrukci ...

Nic si nepamatuji, tvrdí bezdomovec souzený za brutální vraždu mačetou

Za zavraždění přítele mačetou hrozí bezdomovci až výjimečný trest. (18. 6. 2018)

Třiačtyřicetiletý bezdomovec Martin Pitner, který se loni v srpnu přišel na plzeňskou policii udat, že zabil svého...

V Plzni našli muže s uříznutou rukou. Končetinu měl u sebe v igelitce

Vrtulník zdravotnické záchranné služby dnes odpoledne převážel třináctiletého...

Náhodný svědek našel ve středu v podvečer v centru Plzně vietnamského muže s uříznutou rukou. Přivolaná policejní...

5 mýtů o nakažení klíšťatech: Pozor si dejte i na zahradě
5 mýtů o nakažení klíšťatech: Pozor si dejte i na zahradě

Klíšťová encefalitida nás neohrožuje pouze v lese nebo na louce. Klíšťata se totiž běžně vyskytují v městských parcích, na zahradách nebo zatravněných hřištích. O klíšťové encefalitidě bohužel koluje dalších několik mýtů. Znáte je?

Najdete na iDNES.cz