Věznice na Borech v Plzni.

Věznice na Borech v Plzni. | foto: Martin Polívka, MF DNES

Dozorci vedou v boji o přesčasy, podpořil je Nejvyšší správní soud

  • 1
Nejvyšší správní soud se zastal dozorců z věznice v Plzni na Borech, kteří požadují proplacení přesčasů za roky 2010 až 2012. V létě už se žalobou uspěli u Krajského soudu v Plzni a Nejvyšší správní soud teď zamítl kasační stížnost, kterou proti verdiktu podala Vězeňská služba ČR.

Nejvyšší správní soud verdikt zveřejnil na úřední desce zatím bez odůvodnění. To znamená, že rozsudek plzeňského krajského soudu zůstává v platnosti.

“Zatím jsem o tom jen slyšel, písemné rozhodnutí v ruce ještě nemám,“ řekl advokát Zdeněk Honzík, který všech osmapadesát dozorců a strážných zastupuje.

Na generálním ředitelství vězeňské služby v pondělí nebyl podle mluvčího nikdo, kdo by se k situaci vyjádřil.

Požadavkem dozorců se teď znovu bude zabývat vedení vězeňské služby, které by ale tentokrát mělo respektovat právní názor krajského soudu. To znamená, že by mělo přesčasové služby dodatečně proplatit. V takovém případě by měli dozorci dostat celkem asi 3,5 milionu korun.

Podle služebního zákona mohou příslušníci Vězeňské služby ČR, ale i policisté ročně odsloužit až 150 přesčasových hodin zadarmo. Jenže se musí jednat o mimořádné služby.

Případ by mohl spustit vlnu podobných žalob

Dozorci a strážní z Plzně poukazovali na to, že je nadřízení psali do mimořádných služeb plánovitě a tím nahrazovali chybějící počty příslušníků po novele zákona. Ta stanovila týdenní pracovní dobu na 37,5 hodiny, namísto předchozích 40 hodin týdně.

„Pokud by neplacené přesčasy byly za mimořádné eskorty, generální prohlídky, okamžitý zástup za náhle nemocného příslušníka, s tím by podle našeho názoru nebyl problém. Ale není možné s neplacenými přesčasy počítat už při plánování služeb,“ uvedl v červenci po prvním rozsudku advokát Zdeněk Honzík.

Plzeňští dozorci v roce 2013 požádali tehdejšího ředitele věznice, aby jim zaplatil všechny přesčasy, které zadarmo odsloužili v letech 2010 až 2012, jenže neuspěli. Odvolali se tedy na generální ředitelství vězeňské služby, které potvrdilo, že na peníze nemají nárok. Proto podali hromadnou žalobu.

Plzeňský případ může spustit lavinu dalších podobných soudních sporů v celém Česku. Dozorci mohou požadovat doplacení přesčasů až tři roky zpátky. Podle informovaného zdroje už příslušníci z některých věznic kontaktovali advokáty.