Zatímco před dvěma lety Velký bolevecký rybník napájela spodní voda a spodní prameny, v poslední době hladina spodní vody klesá mnohem rychleji. Vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství plzeňského magistrátu Richard Havelka upozornil také na to, že před výstavbou lochotínského sídliště napájela rybník i voda z této oblasti. Dnes ovšem voda ze sídliště teče do kanálů a to přispívá k tomu, že Bolevák vysychá.
Jak je na tom Velký bolevecký rybník v současnosti s vodou?
Výpar z vodní plochy je hlavně v letním období vyšší než vodní dotace ze srážek či Boleveckého potoka. Právě ten boleveckou rybniční soustavu napájí. Bolevák měl jednu výhodu. Ještě do předloňského roku ho prokazatelně napájely podzemní vody, podzemní vývěry. Ale ty, bohužel, podle mě vyschly také, hladina podzemní vody se snížila a rybník nám o to víc začíná vysychat. Bylo to téměř neuvěřitelné, že ještě před dvěma lety, i když tolik nepršelo, pořád nějakou vodu držel, bylo to právě doplňováním spodní vodou.
Co se může do budoucna stát?
Kdyby nebyly srážky a spodní voda se znovu nevrátila, nastane problém. Hydrobiologové říkají, že když výrazně klesne hladina spodní vody, trvá několik let, než se vše vrátí do původního stavu. To ale musí hodně pršet, aby se doplnily podzemní rezervoáry. Nedokážu předpovědět, co bude dál. Ale pokud by pokračovala stávající tendence, kdy srážek ubývá, může se stát, že soustava boleveckých rybníků bude vysychat.
Každý rok vypouštíte Drahotínský rybník, Velký bolevecký se nikdy vypouštět nebude?
Kdybychom ho vypustili, mohlo by se stát, že ho budeme napouštět dvacet let a možná by ani nenatekl. Je to milion kubických metrů vody. Při současných mizivých průtocích na Boleveckém potoce, které se pohybují kolem jednoho vteřinového litru, by bylo napuštění velkým problémem.
A jak to bylo s přítoky třeba za první republiky?
Bolevák měl dva přítoky. Bolevecký potok a další potok tekl od malého Bolevce. Tam se vybudovalo sídliště a potok už tam vůbec neteče.
Přitom ze sídliště jde spousta vody, ale teče do kanálu...
Přesně tak. V horní části bolevecké rybniční soustavy, odkud šla gravitačně voda do rybníků, je dnes plno zpevněných ploch a z těchto parkovišť, komunikací, chodníků jde voda namísto do rybníků do kanálů.
Lze takovou situaci nějak řešit?
To se mělo řešit v době výstavby sídliště Lochotín, jenomže v té době takzvanou oddělenou kanalizaci nikdo neřešil. Ale v zahraničí se budovala. Oddělená kanalizace se skládá z dešťové kanalizace stahující vodu ze zpevněných ploch, a ze splaškové kanalizace. Dnes by bylo oddělení podle mého nemožné.
Ale voda z lochotínského sídliště je přece problém i pro čistírnu odpadních vod?
Tam se musely budovat velké záchytné nádrže pro přívalové deště. Buď tato voda jde přes oddělovače kanalizační sítě rovnou do řeky, nebo do záchytných nádrží čistírny odpadních vod.
Tato voda by se ale měla vsáknout nebo přivést do potoků či rybníků, abychom opět zvýšili hladinu spodní vody. A to by mělo asi vliv nejen na rybníky, ale i na ovzduší či rostliny?
Na všechno. Voda je totiž život. Zadržení vody v krajině je hrozně důležitá věc, zvlášť v urbanizované krajině.
Myslí na to developeři, kteří staví nové domy? Je v nějakém domě oddělená kanalizace?
Ano, ale největší problém je, že není na největším plzeňském sídlišti Lochotín. Dnes je navíc velikánský problém to, že malý místní koloběh vody přestal na mnoha místech fungovat. Funguje jen ten velký koloběh vody přes moře, a kvůli tomu pak najednou přijdou velikánské srážky od moře, udělají paseku, ale přívalová voda v území nezůstane. Malý koloběh vody je založený na tom, že je poměrně dost vody v půdním profilu, voda se odpařuje, vytváří vodní páry, které se nad malým územím sráží, a déšť je tam menší a častější, takže voda v tom místě zůstává. Když ji z území, například z Lochotína, pustíme pryč, přiletí zase od moře a je to průšvih, který nakonec splachuje domy.
Každá malá věc, třeba oddělená kanalizace, může k obnovení malého koloběhu vody přispět?
Nejen oddělená kanalizace, mohou přispět třeba drobné vodní plochy. Kdysi u každého většího statku býval rybníček, bylo tam plno ploch, které byly zatravněné, zatímco dnes spoustu ploch betonujeme. A nakonec zjistíme, že vše souvisí se vším a že čím dál častěji přicházejí přívalové deště.
Napadne ještě dnes někoho vybudovat si rybníček? Víte o nějakém?
Na soukromém pozemku nad Červeným Hrádkem směrem k lesu vznikl rybníček, kde má soukromník ryby. Zaplať pánbůh za to. Vznikl někdy před deseti lety a krajině to pomůže. I náš útvar se snaží každý rok nějakou drobnou vodní plochu obnovit. Letos jsme obnovili rybníček a tůň v Plzni na Valše pod sokolovnou. Historicky tam vodní plochy byly, ale zavezli je odpadem. My jsme je vyčistili, obnovili jsme hráz a pod rybníkem jsme vybudovali tůň, která tam historicky také byla. Navíc odbahňujeme Senecký rybník. Tím zvýšíme retenci o deset tisíc kubických metrů, to je deset procent vody navíc, kterou udržíme v místě.
