Třiatřicetiletý Eran Atlas je inženýr v oblasti biomedicínského výzkumu a na vývoji umělé slinivky v Izraeli pracuje šest let s týmem dalších čtyř odborníků. Svůj výzkum představil českým diabetologům v Darovanském Dvoře.
I čeští pacienti s diabetem znají a někteří mají i k dispozici inzulinovou pumpu a senzor, který měří hladinu cukru v krvi. To jsou aktuální technologie fungující na poloautomatické bázi. Dokážou dávkovat pacientovi základní dávku inzulinu, ale pacient se musí neustále sledovat, zda si nemusí inzulin ještě doplňovat. Umělá slinivka se bude rozhodovat absolutně samostatně, člověk už se nebude muset měřit a připíchávat si inzulin.
V testovací verzi se zatím jedná o krabičku o velikosti zhruba pět krát pět centimetrů, ze které vede kanyla, na jejímž konci je minijehlička připíchnutá do břišního špeku, do něhož proudí inzulin. V krabičce je nejen inzulinová a pumpa a senzor měřící hladinu cukru v krvi, ale i mozek obou přístrojů. Právě na něm Eran Atlas pracuje. Jedná se o minipočítač, díky kterému bude dávkování automatické. Tým Erana Atlase vymyslel algoritmus neboli naprogramoval přesný postup, kterým se dávkování inzulinu zajišťuje.
Kdy se diabetici dočkají umělé slinivky?
Neumím odpovědět, kdy bude umělá slinivka na trhu, protože to je otázka schválení regulačními orgány z hlediska bezpečnosti. Tyto orgány totiž zatím nevědí, jaké požadavky by na takový mechanismus měly klást. Pokud se jedná o fázi vývojovou, pevně věříme, že bude dokončena a završena v průběhu příštího roku. A doufáme, že koncem příštího roku budeme už přesněji vědět, co po nás budou chtít příslušné úřady, které fungují na úrovni Evropské unie, USA, další je třeba v Izraeli. My pravděpodobně začneme na úrovni EU, pak budou následovat Spojené státy.
Zatím jste systém testovali v noci na spících dětech. Proč?
Kvůli tomu, že rodiče spí a děti spí. Takže je velice obtížné kontrolovat hladiny cukru v krvi. V noci totiž hrozí největší nebezpečí. Dalším krokem bude používat přístroj v denním režimu. Ale v průběhu dne mohou pacienti hladiny cukru sami kontrolovat. My jsme prováděli testování na dětech, adolescentech i na dospělých. Umělá slinivka bude k dispozici pro pacienty s diabetem 1. typu, diabetes 2. typu je jiná záležitost, výzkum v této oblasti zatím zvažujeme.
Jak bude umělá slinivka vypadat?
Doposud jsme veškeré testování prováděli v plně kontrolovaném prostředí, to znamená v nemocnicích. Teď se přesouváme do prostředí nekontrolovaného, tedy přímo do domácností. Během této fáze vznikla celá řada nároků, které jsme si sami neuvědomovali. Do hry totiž vstupují tři momenty - glukosenzor, inzulinová pumpa a kontrolní algoritmus. Je proto nutné si klást otázku, jak by měl finální produkt vypadat. Kde bude zabudován algoritmus, jak bude vypadat uživatelské rozhraní, aby to bylo pro pacienty schůdné.
Jak jste na myšlenky vývoje algoritmu přišel?
Nápad přijít s umělou břišní slinivkou vznesl poprvé můj šéf profesor Moshe Philip. Pak vznikl tým, ve kterém jsem byl já, dva inženýři a dva lékaři. Myšlenka umělé břišní slinivky mezi vývojáři existovala už nějakou dobu. Šlo o to, převést určitá data, transformovat je do systému, který bude plně automatický, a vypracovat jednotlivé detaily.
Co vás při pobytu v Česku zaujalo?
Překvapuje mě, že Praha zůstává pořád tak krásná jako vždycky. Já už jsem totiž Českou republiku navštívil několikrát. Je to překrásná země. Do této části Čech (Rokycansko, pozn. red.) jsem se nikdy nedostal. Moc se mi tu líbily úzké silničky, malé vesnice, krajina kolem je překrásná. Máte tu zkušené lékaře, kteří se kvalitně starají o své pacienty. Osobně se domnívám, že v budoucnu bude růst úloha technologie v léčbě pacientů. Musíme pacientům nabídnout něco, čím je podpoříme. To jim určitě dlužíme.
Kolik bude umělá slinivka stát? Miliony korun?
Já doufám, že to nebude v řádech milionů, protože cílem je, aby umělá slinivka byla pro pacienty dostupná. Jinak by naše veškeré snažení přišlo vniveč.
O kolik let se s umělou slinivkou člověku prodlouží život?
Nemohu odpovědět na to, o kolik se člověku s přístrojem prodlouží život. Dá se říci jen to, že když pacient bude více pod kontrolou, což je ze studií zjevné, tak bude mít méně komplikací.
Kolik vlastně lidí trpí na světě cukrovkou?
Na světě žije zhruba 300 milionů lidí s diabetem, z toho deset procent s diabetem prvního typu. To znamená, že máme 30 milionů pacientů.
