Třiapadesátiletý Otto Smetana z Karlových Varů se podle obžaloby vloupal 9. prosince 1992 do rodinného domku ve frankfurtské čtvrti Oberrad, aby získal peníze. Překvapil ho přitom dvaasedmdesátiletý majitel Philip Martin. Smetana mu zasadil devět ran nožem, poté odešel s vkladní knížkou, na níž bylo 30 tisíc německých marek (tehdy zhruba 600 tisíc korun).
Češi se začali případem zabývat až 11 let po vraždě, kdy jim ho předali němečtí vyšetřovatelé. Na českou policii se obrátili poté, co na láhvi od vína v domě zavražděného objevili otisk Smetany, jenž se tak stal podezřelým.
U českých soudů se případ vlekl - plzeňský krajský soud v čele s různými senáty muže dvakrát obžaloby zprostil, protože se nepodařilo prokázat, že skutek spáchal. Senáty přitom postupně naznačily, že při zajišťování důkazů nepostupovala německá policie důsledně. Na místě činu nebyly pořízeny například žádné záznamy pachových ani otisků bot či pneumatik.
Výslech na detektoru lži označil Smetanův obhájce v souladu s novelou trestního řádu jako nový důkaz. Požadoval také, aby soud u policie v Německu zjistil, zda tamní kriminalisté zkompletovali databázi DNA a zda lze na základě těchto stop prokázat Smetanovu přítomnost na místě činu.
Klíčové je svědectví švagra
Senát uvedl, že pro povolení obnovy řízení je třeba předložit nové, neznámé důkazy. Výslech na detektoru lži označil za jinou formu výslechu, stopami DNA se soud už dříve rovněž zabýval.
Smetanu usvědčilo kromě otisků prstů na láhvi v domě oběti ještě svědectví jeho švagra Petra Procházky. Procházka soudu řekl, že v domě oběti byli společně, on sám se ale vylekal a odešel před Smetanou. Nevěděl prý, co se tam pak stalo. Smetana se mu údajně později přiznal, že důchodce zabil.
Smetana byl v minulosti opakovaně souzen jako zvlášť nebezpečný recidivista. Do Německa se dostal v létě 1992. Měl na týden přerušený výkon trestu ve Valdicích, kam se ale už nevrátil. V Německu se spolu s Procházkou zdržovali jako bezdomovci.
