Dinopark v Plzni láká tisíce malých návštěvníků.

Dinopark v Plzni láká tisíce malých návštěvníků. | foto: MAFRA

V Plzni s dinoparky začal, teď otevírá sedmý. Na Slovensku v Košicích

  • 1
Před deseti lety otevřel Jiří Machálek v Plzni první dinopark. Teď chystá sedmý a ročně v nich vítá milion návštěvníků. Ten poslední otevře v Košicích, už jsou také ve Vyškově u Brna, Ostravě-Doubravě, Liberci, Praze a Bratislavě.

Patřil k prvním moderátorům soukromého rádia v Plzni, vybudoval vlastní stanici a také reklamní agenturu, která rostla po celé zemi velkým obchodním řetězcem. Ale ten hlavní krok v podnikání Jiřího Machálka byla sázka na dinosaury. Zužitkoval fenomén, který pohlcuje další a další generace dětí.

"Všechny mé předchozí aktivity byly zajímavé, největší potenciál mají v sobě ovšem nové nápady. Začal jsem se věnovat produkci a z toho vznikl dinopark," říká Jiří Machálek.

Jiří Machálek

- 44 let

- majitel společnosti West Media, provozující reklamní agenturu a síť dinoparků

- dinoparky stojí v Plzni, Vyškově u Brna, Ostravě-Doubravě, Liberci, Praze, Bratislavě a nejnovější se bude otevírat v Košicích

- absolvent Pedagogické fakulty ZČU

- otec tří dětí

V Česku máte pět dinoparků, na Slovensku otevřete druhý. Chystáte další?
Ten druhý slovenský se bude otevírat na Den dětí v Košicích. V Česku je jich pět a tím jsme vyčerpali kapacitu. Už teď vlastně bereme zákazníky sami sobě. S otevřením Liberce ubyli návštěvníci například v Praze. Ale ten malý úbytek stál zatím ještě vždycky za to.

Za loňský rok přišlo podle vašich údajů do parků přes milion návštěvníků.
Je to tak. Parky jsou oblíbené a my máme sezonu sedm měsíců v Plzni, v Praze osm. A v Liberci, kde je park krytý, je otevřeno celoročně.

Jak se liší? Máte mezi nimi nejoblíbenější?
Každý je jiný, je to dáno hlavně místem. Pro park potřebujeme hlavně přírodu a místa nikdy nebudou dvě stejná. V Plzni, kde vznikl jako první, je park k naší smůle nejmenší a nejméně nápaditý, co se přírody týče. V Ostravě je dinopark na rozloze více než desetkrát větší - 35 hektarů. Je tam náhorní plošina, údolí, strž, les, rybník, skála, bažina - a to vše můžeme do našich scenérií zapracovat.

Nehrozí, že se tahle podívaná okouká?
Dinopark je postavený na tom, že se nesmí okoukat. V první řadě se rodí stále nové děti. A za druhé - i tak jsou v parcích každý rok novinky. Nové modely, nové atrakce, jiná prezentace, nové filmy ve 3D. A snažíme se být atraktivní nejen pro volný čas rodin s dětmi, ale taky pro školní exkurze. Koneckonců - začínáme jedenáctou sezonu, což je důkaz, že se to neokoukalo.

Modelů jste prý vyrobili už tisícovku. To je stovka ročně, což je už slušná fabrika. Všechny spotřebujete ve svých dinoparcích?
Jistě. Ale taky není model jako model. Největší model, který jsme udělali, má čtyřicet metrů a jsou na něm tři kamiony polystyrenu. Ale vyrábíme i malé modely. Ne všichni dinosauři byli velcí, takže děláme i metrové. Jsou v tom i modely lebek nebo kostí a podobně. Velkých modelů jsme vyrobili víc než pět set, další pětistovka jsou ty doplňkové.

Pamatujete si první moment, kdy se narodila myšlenka na dinopark?
Rozhodně. Dinopark se narodil, když mému synovi bylo pět let a začal si s dinosaury hrát. Stavěl si park z malých gumových figurek. Když jsem viděl, jak obrovská je to móda, že máme doma s dinosaury všechny knížky, povlečení, talíře, že syn umí v pěti letech jejich jména latinsky, uvědomil jsem si sílu toho tématu. Ale bylo třeba najít způsob, jak z toho udělat smysluplný ekonomický projekt, který by si na sebe vydělal.

Jak dlouhá cesta to byla?
Jako první věc jsme v roce 1999 zkušebně udělali na tehdejším výstavišti v Plzni výstavu dinosauřích modelů. Jel jsem si je půjčit do londýnského přírodovědného muzea. Bylo to drahé - nájmem počínaje a kaucí a pojistkou konče. Ale během léta nám přišlo 160 tisíc lidí a ta výstava se stala naprostým fenoménem. Na žádnou jinou výstavu v Plzni už od té doby tolik lidí nikdy nepřišlo. Viděl jsem, jak to téma funguje, jak se dá rozvíjet, a začal se zabývat myšlenkou, jak ty modely sehnat, kde je koupit.

Změnili se dětští návštěvníci za těch deset let, co parky provozujete?
Spíš ne. Děti asi nemůžou být úplně jiné.

Neznají dnes víc třeba díky internetu, není složitější je nadchnout?
To asi ano, jsou znalejší. Ale poznatků o dinosaurech není zase tolik, třeba za posledních dvacet let se o mnoho víc nevyzkoumalo. My máme rádi zvídavé děti, které nás třeba dokáží přijít upozornit i na nějakou chybu. To je skvělé, protože o tom přemýšlejí. Naše modely, i když se snažíme je dělat podle vědeckých poznatků, jsou do určité míry fantazijní díla. Nikde se nedochovala barva kůže nebo barva oka. Málo se to ví, ale minimum koster se našlo ucelených. Našla se třeba noha a vědci z toho postavili celého dinosaura. Takže jestli měl na hlavě roh nebo neměl, to je prostě jen fantazie.

Jak tohle podnikání vlastně prosperuje? A proměňuje se nějak?
Prostě musí být výnosy vyšší než náklady, tak to bylo a bude. Potřebujeme ekonomicky smysluplný projekt. My nechceme jiné zdroje než vstupné. U nás nejsou nějaké prvoplánové reklamy na plotě, protože to by snižovalo hodnotu naší značky. Hlavní příjem je vstupné.

Pak ovšem musí přijít ty statisíce lidí.
Přesně tak. A k nám naštěstí chodí.