Tým architektů ateliéru Aulík Fišer říká, že městu této velikosti jeden obchvat stačí. "Pokud stát vybuduje plánovaný východní obchvat, město by mělo být dopravně dostatečně obsloužené," uvedl Jakub Fišer.
Podle něj by druhá část západního okruhu odřízla město neprostupnou hradbou od krajiny, kde jsou například cenné pískovny, které by se daly využít k rekreaci Klatovanů. Architekti navrhují, aby zde vznikla takzvaná městská humna protkaná turistickými i cyklistickými trasami.
Město se dá podle architektů na západě objet po stávajících komunikacích, stačilo by pouze dokončit na jihu za Soběticemi a Luby kratší propojení.
"Tak vznikne uzavřený systém komunikací, kterými jde město objet a řidiči by jeli jen o sedm minut déle," podotkl Fišer s tím, že je navíc zbytek západního okruhu technicky dost náročný, a proto drahý.
"Ve chvíli, kdy se podaří dokončit státní obchvat, navržené nedokončení okruhu město nijak neohrozí," uvedl starosta Klatov Rudolf Salvetr.
Dalším přelomovým návrhem je odklonění dopravy z Plzeňské a Tyršovy ulice, která necitlivě protíná město napůl a vede centrem přímo vedle historického jádra.
"Kromě čekání na státní investici do východního obchvatu by bylo možné již dnes několika způsoby tranzitní nákladní dopravu odsunout od centra. Doprava by mohla být vedena v podstatě tak, jak je tomu při dnešních uzavírkách Plzeňské ulice, tedy mimo centrum," přiblížil Jakub Fišer.
Tento princip architekti nazývají transformační osou. "Díky menší dopravní zátěži by pak například nebyl nutný podchod na Plzeňské ulici, prostor kolem kaple Chaloupka by mohl být upraven, aby se dalo projít pěšky i na kole po obou stranách ulice i kolem hradeb v celém jejich obvodu," uvedl Fišer.
Nevýhodou takzvané transformační osy, která odklání dopravu z historického jádra, podle architektů je, že vede z velké části při Drnovém potoce a po Tylově nábřeží.
To jsou části, které by se podle Fišera měly v budoucnu spíše zklidnit a proměnit v příjemné městské bulváry. Proto ateliér navrhuje alternativní trasu pro tranzitní dopravu, která by z velké části vedla ve městě průmyslovým areálem při železnici.
"Pro veřejnost je důležité znát pohledy odborné veřejnosti, byť se s tím nemusíme hned ztotožnit. Abychom protáhli silnici průmyslovým areálem, na to město sílu nemá," uvedl starosta Salvetr, který však souhlasí s vytvořením objížďkové průtahové komunikace vedené po stávajících cestách tak, aby se ulevilo Plzeňské a Tyršově ulici.
Pro stavby je možné využívat i proluky ve městě
Tato průtahová komunikace, kterou dnes jezdí většina tranzitní dopravy, by se pak podle Fišera mohla zúžit a v zabraném prostoru po obvodu historického jádra by vznikla parkovací místa tak, aby třeba turisté zaparkovali a z různých stran do centra mohli dojít pěšky. "Mohla by tak vzniknout klatovská ringstrasse nezatížená dopravou," podotkl Fišer.
Architekti navrhují další rozvoj města zahušťováním stávající zástavby a naopak odmítají rozrůstání města do šířky.
Podle starosty nyní klesá i boom staveb rodinných domů z doby před dvaceti lety a připomněl, že je možné využívat i proluk přímo na území města, které je možné postupně dostavovat.
Ve městě jsou i prostory bývalých vojenských areálů, které se postupně dostavují a zaplňují. Příkladem je Plánické předměstí.
Územní plán Klatov není podle starosty pouze nějakou akademickou debatou, ale vedla se o něm rozsáhlá veřejná diskuse.
