Velké potíže má Městský ústav sociálních služeb (MÚSS), který patří městu Plzni. Organizace zastřešuje několik domovů pro seniory a chybí jí desítky lidí.
S obdobnými problémy se ale potýkají také instituce spadající pod Plzeňský kraj. Nedostatek personálu, kterým dlouhodobě trpí nemocnice, tak ohrožuje další citlivou oblast služeb.
Městskému ústavu sociálních služeb v Plzni chybí pečovatelky i zdravotní sestry. MÚSS se přitom stará o zhruba 450 klientů v lůžkových zařízeních a o dalších více než 1100 lidí v domácím prostředí.
Instituce se proto nyní snaží oslovovat případné zájemce, nabízí práci i na zkrácený úvazek. Personál hledá i mezi ženami na mateřské dovolené, seniory nebo studenty.
„Okamžitě můžeme zaměstnat desítky lidí,“ řekl ředitel MÚSS Vladimír Chuchler. Tvrdí, že nyní zaměstnanci kvůli zajištění provozu musí pracovat tolik hodin, že už nápor těžko zvládají. „Potřebují si oddychnout a nabrat síly,“ uvedl.
Uchazeči ztratí zájem, jakmile zjistí, co práce obnáší
Primátor Plzně Martin Zrzavecký připouští, že problém je o to palčivější, neboť populace stárne a seniorů přibývá.
„Na to musí Plzeň reagovat. Bohužel právě v oblasti péče o seniory a o osoby se zdravotním postižením se zařízení potýkají dlouhodobě s nedostatkem zaměstnanců, a to i přesto, že se snaží nabízet zajímavé platové podmínky a nejrůznější benefity,“ sdělil Zrzavecký.
Podle náměstkyně primátora pro sociální věcí Evy Herinkové má zdravotní sestra v městském ústavu průměrný měsíční plat 30 tisíc korun bez přesčasů a pracovník v sociálních službách bez přesčasů 16 500 korun.
„Zdravotním sestrám nabízíme přidělení služebního bytu, odměny, příspěvek na stravování nebo penzijní připojištění,“ konstatovala Herinková.
Zřejmě to však příliš nezabírá. Uchazeči o práci ztrácejí zájem, jakmile zjistí, co obnáší. „Nedovedou si to představit ani ti, kteří doma o babičku nebo dědečka pečují. A mnoho uchazečů, i když nastoupí, nevydrží ani ve zkušební době,“ uvedla vedoucí pečovatelských a ošetřovatelských služeb MÚSS Jaroslava Kaiserová.
Náměstkyně primátora Herinková řekla, že je možné zkusit udělat nábor v oblastech s vyšší nezaměstnaností.
„Je tam víc lidí, kteří by po té práci mohli sáhnout, když jim můžeme nabídnou i bydlení. Ale vím, že zdravotní sestra asi půjde raději do fakultní nemocnice, kde dostane víc peněz,“ konstatovala.
Náměstek hejtmana pro sociální oblast Zdeněk Honz potvrdil, že nedostatek zaměstnanců trápí i krajská zařízení pečující o seniory a zdravotně postižené.
„Například domov v Mirošově na Rokycansku, kde je minimální míra nezaměstnanosti. Problém je například také v Kurojedech na Tachovsku, kde lidé míří do nových výrobních provozů nebo logistických center. Potíže jsou i ve Kdyni, kde může hrát roli blízkost hranic s Německem,“ řekl Honz.
I on uvedl, že v zařízeních, kde chybí lidé, stávající zaměstnanci mají pocit, že jsou přetěžováni. „Rádi by si odpracovali daný počet hodin a pak měli volno. Jenomže se to nedá zajistit, protože nejsou lidi,“ konstatoval.
Honz se domnívá, že situaci může změnit k lepšímu navýšení mezd. „Musela by nastat shoda v krajské radě a zastupitelstvu, aby finance posílily. Je to jedna z možností řešení problému,“ uvedl.
V sociálních službách mohou pracovat i lidé se základním vzděláním, ale musí mít k výkonu povolání osvědčení pracovníka v sociálních službách. Ústav jim umožní osvědčení získat.
