Betlém vytvořil Sušičan Pavel Svoboda spolu s řezbářem Karlem Tittlem z Velhartic. „Potřebuje docela velké opravy. Bohužel Pavel Svoboda nezanechal žádnou technickou dokumentaci, podle které by bylo možné mechanický betlém opravit. Všechno měl v hlavě, nic v počítači nebo na papíře,“ vysvětluje ředitelka sušického Muzea Šumavy Zdeňka Řezníčková.
Podotkla, že Svoboda se letos chystal na celkovou rekonstrukci mechanismu betlému, ale bohužel už se k ní nedostal.
Proto se v současné době opravou zabývají lidé různých profesí - modeláři, mechanici, elektrikáři a také řezbář Tittl. Společně se snaží vystopovat veškerá zapojení a připravit schéma, které by rekonstrukci usnadnilo a dál sloužilo k údržbě betlému.
Betlém je replikou díla, které se v Sušici beze stopy ztratilo koncem druhé světové války. V muzeu je od roku 2004. Tehdy jej podle dochovaných kreseb a fotografií znovu vytvořili nadšenci v čele právě se Svobodou a Tittlem.
Návštěvníci se na betlém ptají, říká ředitelka
Betlém tvoří na čtyři stovky figur, z nichž se zhruba polovina pohybuje. Jsou osazeny do stylizované krajiny Sušicka a představují tradiční řemesla jako například plavení dřeva, sklářství, sirkařství, pastevectví, hrnčířství, řezbářství, těžba a rýžování zlata, mlynářství nebo krejčovství. Celková plocha betlému přesahuje šestnáct metrů čtverečních.
Postavičky se pohybují díky elektrickému mechanismu, který je dost složitý. Každý motůrek má odlišný odběr, jiné zatížení a jiný výkon. Pavel Svoboda dokázal vše sladit tak, aby figurky získaly co nejpřirozenější pohyb.
Ředitelka muzea Řezníčková věří, že se povede betlém, který má letos v listopadu desáté výročí zhotovení, dát co nejdříve do provozu. „Věřím, že se v prosinci lidem předvede zase ve své plné kráse. Mrzí nás, že nyní není funkční, protože hodně návštěvníků se na něj ptá,“ podotkla ředitelka.
