Když nepřízeň počasí, náraz lodní kotvy nebo jiná událost přeruší v podmořském kabelu mezi Evropou a Anglií tok elektrické energie, zpozorní technik u počítače v kanceláři v Plzni na Slovanech. Systém, který právě tady pro řízení provozu na kabelech vyvinuli, by si měl s poruchou poradit sám.
„Ale držíme služby na horké lince, protože může nastat nestandardní situace a bude třeba něco manuálně upravit nebo někoho rychle informovat,“ vysvětluje Martin Hradil, šéf analytického týmu společnosti Unicorn pro oblast podmořských spojení.
Jak se stalo, že se z Plzně řeší obchod s energií v podmořských kabelech?
Unicorn v minulosti získal jako zakázku práci na aukčním systému, který obsluhuje obchod s kapacitami právě na podmořských kabelech. Ty mají určenou přenosovou kapacitu a aukční systém řeší, jakým mechanismem bude přidělena, který obchodník s energií ji dostane, za kolik, komu přijde faktura a podobně. Uspěli jsme v tom a zákazníci nám nabídli, abychom řešili další článek řetězce, takzvaný řídicí systém. Ten zajišťuje, aby přepravovaná energie měla optimální křivku, aby toky odpovídaly fyzikálním schopnostem kabelů. A tohle know-how začalo vznikat v Plzni a dokonce v Plzni i zůstalo.
FAKTA
|
Měli jste tu tým, nebo vznikal speciálně pro tuto práci?
V Plzni jsme měli už tehdy základnu zkušených analytiků, kteří do té doby pracovali na jiných projektech v energetice, ale i na projektech pro pojišťovnictví či bankovnictví. Jádro toho systému je opravdu složitý algoritmus, popsaný na desítkách stránek v designových dokumentech. To už vzniklo v Plzni a realizoval se tu první projekt, který jsme dělali pro úplně nový podmořský kabel.
Jak jste se do takového oboru dostali? Provoz na kabelech už nějak řízený být musel a je to určitě doména velkých světových firem.
Jsou dva momenty, kdy se do takového byznysu dá vstoupit. Buď to už strašně dlouho existuje - to byl v našem případě kabel Anglie-Francie, kde jsme řešili aukční systém. Systémy byly zastaralé a nesplňovaly očekávání. Navíc díky tradičnímu „přátelství“ Anglie a Francie mají na každé straně svůj a po týdnu si je přepínají. Druhý moment je, když něco takového vzniká od nuly a operátor toho takzvaného interkonektoru hledá řešení. To je teď projekt NEMO, v rámci kterého vzniká propojení Anglie-Belgie. Díky tomu, že jsme měli klienta, který nás znal z předchozích projektů, pomohl nám naučit se to a vybudoval to s námi. Teď už nás znají. To odvětví je malé, takže si na nás vzpomenou a osloví nás, spolu třeba se Siemensem, který už dodává transformátor a technologii. A porovnají, co umíme.
Takže vy jste v tomhle případě vyhráli souboj se Siemensem?
U zakázky pro společnost BritNed, u kabelu mezi Anglií a Holandskem, jsme práci na systému po Siemensu přebrali. Oni si při stavbě interkonektoru asi šest nebo sedm let předtím pořídili technologie od Siemensu, a tím pádem i systém. Nebyli s ním ale spokojeni a tou dobou už měli od nás systém aukční. A tak se zeptali: co by to znamenalo a stálo, kdybychom si od vás nechali předělat ten řídicí systém? Dali jsme nabídku, je to zaujalo a výsledkem byla implementace systému. Takže jsme proces řízení doslova přebírali od Siemensu, což je v obchodě vždycky citlivý moment. V případě projektu NEMO mezi Anglií a Belgií proběhlo výběrové řízení, které jsme vyhráli a systém dodáváme od začátku. Stavbu celého zařízení má na starosti Siemens a J-Power Systems.
Projekt NEMO je v jaké fázi?
Tohle propojení se právě teď staví. Na moři pluje loď, kladení kabelu na dno začíná. Je to samozřejmě mimořádná stavba. Pokládání kabelu provází třeba skutečnost, že podmořský terén prozkoumávají minolovky, protože dno mezi Evropou a Anglií je poseté nejen vraky lodí, ale také nevybuchlými pumami z 2. světové války. Hledání takzvaného UXO, tedy nevybuchlého vojenského materiálu, je na první pohled kuriózní záležitost, je to ale nezbytné a extrémně drahé a zdržující.
O jaké kabely jde, jaké třeba mají kapacity?
To první a nejstarší propojení Anglie a Francie tvoří soustava kabelů o kapacitě 2000 MW. BritNed je zhruba tisíc megawatt. NEMO Link také tolik a bude dlouhý 140 kilometrů.
Kdo jsou vlastně investoři staveb, jako jsou podmořské kabely?
Bývá to firma založená proto, aby celou akci řídila a posléze toky energie operovala a obchodovala. Ale vložené peníze jsou většinou od operátorů přenosových soustav, jako je u nás ČEPS. A to jsou národní, státy vlastněné společnosti.
Vy tedy systém vyvinete, dodáte, ale pak už s ním zákazník pracuje sám?
Aukční systémy, s nimiž jsme začínali, operujeme podle instrukcí vlastníků daného kabelu. U řídicích systémů, a vychází to i z legislativy, z národněbezpečnostních politik a podobně, to tak není. Je snazší, když si chod řídí klient sám přímo na místě. Na pobřeží je betonová kostka s transformátorovnou a na druhé straně je podobná. V nich sedí operátoři a mají přenos v rukách. Mají tam velín, kde se sledují nejen toky energie, ale třeba taky pohyb lodí na moři, protože ty mohou kabely ohrožovat. Pokud se loď delší dobu nehýbe, mohla by chtít kotvit. Není prý výjimkou, že když velký tanker spustí kotvu za silné bouře, zaboří se až pět metrů pod zem. A může nadělat škodu, i když je kabel zahrabaný a zatížený kameny. Operátoři pak jsou pověřeni i tím, aby kontaktovali pobřežní stráž a zajistili, že se taková věc nestane.
O takových situacích v Plzni zřejmě přehled máte…
Rozhodně. Havárie se tamní obsluze ohlásí například houkáním, systém dá signál nějakému ochrannému mechanismu a ten kabel odpojí. Nebo začne posílat esemesky. V Plzni o tom samozřejmě víme, protože musíme být připraveni na servis. Máme tady hotline a může se stát, že nastane nějaká nestandardní situace, kdy bude třeba něco manuálně upravit, rychle někoho informovat. Takže byť ten systém neoperujeme, mohou naši lidé pomáhat s řešením nenadálého stavu.
Pracovníci z Plzně tam i jezdí, nebo se spolupráce odehrává po drátech?
Jezdí tam, a relativně často. Záleží na fázi daného projektu. Nejčastěji jezdí analytici s obchodníky či projektovým manažerem. Ti musí s klientem dohodnout, jak to má fungovat. V Unicornu máme jedenáct poboček po celé republice a dalších pět po Evropě a jsme zvyklí na vzdálenou komunikaci – telefonáty a videokonference jsou na denním pořádku. Můžeme se připojit odkudkoli a poradit, ale taková ta analogová přítomnost, kdy se s partnerem setkáte, podáte si ruku, večer třeba zajdete na pivo, to prostě funguje.
Kolik lidí se v Plzni systémům pro podmořské kabely věnuje?
Pobočka má zhruba 160 lidí a z toho se asi 70 podílí na energetických projektech, včetně podmořských kabelů. Jsou to lidé, kteří mají skutečně jedinečné know-how v rámci celé Evropy. Ostatní se věnují bankovnictví a pojišťovnictví nebo vnitropodnikovým projektům Unicornu.
Jaké mají vzdělání?
Většinou vystudovali nějakou oblast IT, částečně jsou to ekonomové a v menší míře energetici. Osmdesát procent z těch, kdo nastupují, začnou jako vývojáři nebo analytici, ale posléze postoupí třeba na pozici projektového manažera. Díky systematickému vzdělávání, sdílení know-how a unikátnímu systému řízení projektů je v Unicornu možné, že projektový manažer, který řídí projekt za miliony eur, je třeba třicetiletý kluk. A řídí týmy stejně starých lidí, kteří opravdu připraví a dodají takhle drahý a důležitý produkt. Je to zajímavé a ojedinělé myslím i v evropském měřítku.
Plzeňská pobočka zaměstnává stejně mladé lidi?
Unicorn dává šanci a vychovává mladé talenty, je běžné, že vysoce odborné znalosti mají lidé pod třiceti lety. Nejmladším odborníkům je pětadvacet a i to jsou lidé, kteří jezdí s týmem do Anglie na jednání, kde proti nim sedí Angličani, Francouzi, Indové či Marokánci. Společně konzultují složitá technická řešení a naši specialisté radí, jak to mají dělat. Musím říct, že hlavně v takových seniorních kulturách, jako je Anglie, je zážitek to vidět.
Sázíte tedy na čerstvé absolventy?
Nabírat lidi přímo z vysokých škol byla filozofie Unicornu od jeho založení. Firma má systém interního vzdělávání – lidé na něm tráví deset procent pracovní doby. A pak jsou tu další formy podpory talentů – kromě běžné nadřízenosti a podřízenosti je rovina kmotrovství, což je mentorské vedení a dlouhodobá výchova svěřených kmotřenců.
