Filmař Bohdan Bláhovec a architekt Jan Soukup (zleva). Na snímku vpravo syn...

Filmař Bohdan Bláhovec a architekt Jan Soukup (zleva). Na snímku vpravo syn hudebníka Jana Sedláčka, který cenu pro otce převzal. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Lidé si už památek váží, těší oceněného architekta Jana Soukupa

  • 0
Architekt Jan Soukup, který se zasadil o obnovu mnoha památek v kraji, získal ocenění Mecenáš plzeňské kultury. Díky němu znovu ožil například kostelík U Ježíška v Plzni, či klášter v Chotěšově. Je také autorem návrhu na obnovu Staré synagogy v Plzni. I ta už slouží věřícím.

Před třinácti lety ta místa vypadala úplně jinak. Plzeňský kostelík U Ježíška, jehož historie sahá až do 17. století, desetiletí chátral. Mobiliář chyběl, veřejnosti nebyl přístupný, jeho stav byl žalostný. Dnes je kostelík opravený, pravidelně se tu konají koncerty i svatby.

Zlom nastal, když místu začalo věnovat pozornost Občanské sdružení pro obnovu památek Rokycanska v čele s architektem Janem Soukupem.

On sám kostelík U Ježíška zmiňuje jako vydařený příklad obnovy památky. „Jedna věc je dát ji do pořádku technicky, i když to nemusí být absolutně, se vším všudy. Důležité je, aby byl objekt 'obyvatelný'. Druhá věc je dát jí nějaký význam,“ zamýšlí se Soukup a dodává, že pokud stavba nový význam či uplatnění nezíská, budoucnost není zrovna růžová. „U Ježíška se to podařilo. Je to dnes velice oblíbené místo,“ pochvaluje si.

Umělecké ceny města Plzně

  • Cenu za mimořádný umělecký počin pro umělce do 30 let si odnesl Bohdan Bláhovec za dokumentární film Show! (více o snímku čtěte zde).
  • Cenu za celoživotní dílo obdrží hudebník Jan Sedláček. V roce 1973 sestavil Sedláčkovo kvarteto.
  • Cenu za významnou kulturní událost roku získal společný projekt Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni a společnosti Plzeň 2015 - Modeli da Torino.
  • Cenu „Společnost přátelská umění a kultuře“/Mecenáš(ka) plzeňské kultury získal architekt Jan Soukup.
    Ceny se udělovaly podruhé a poukazují na výjimečné osobnosti v oblasti kultury a umění.

Z památek, jimž se díky práci mnoha dobrovolníků podařilo vrátit život, si osobně nejvíc cení chotěšovského kláštera. Jeho občanské sdružení Klášter Chotěšov přispělo velkou měrou k tomu, že je objekt možné znovu využívat.

„Havarijní stavy byly z velké míry odstraněny, klášter je připravený k tomu, aby mohl opět sloužit veřejnosti,“ konstatuje Soukup.

Uznávaný architekt vnímá, že se přístup veřejnosti k obnově památek v poslední době mění. Na rozdíl od počátku devadesátých let už lidé vědí, že za ně „nikdo nic neudělá“.

„Tehdy lidé čekali, až někdo přijede, opravu zařídí a ještě na ni zajistí peníze,“ přibližuje Jan Soukup a dodává, že od přelomu tisíciletí začala vznikat různá občanská sdružení, která se o památky starají.

Důležitý byl pro ně především vztah k danému místu, jakýsi pocit domova. Mnohdy se nejednalo ani o lidi věřící. „Církevní památky jsou něčím, co nám tu naši předkové zanechali. Je to naše bohatství,“ vysvětluje si to Soukup.

Sám považuje za důležité, že většina památek na vesnicích má někoho, kdo se o ně stará. Jako ukázkový příklad jmenuje kostel ve Skokách na Žluticku.

„Bohužel jsou ale i nadále místa, kde to tak vnímané není,“ připouští Soukup a vzápětí jednu takovou památku uvádí - zříceninu kostela svatého Jana Křtitele v Kočově na Tachovsku.

„Filmařům posloužil jako kulisa k pohádkám, ale vůbec mu to neprospělo. Získané peníze se nepoužily ve prospěch stavby,“ upozorňuje architekt,

Jan Soukup je také autorem řady publikací mapujících osudy především církevních památek a průvodcem a autorem přednáškových cyklů po plzeňských sakrálních stavbách.

V minulosti už získal historickou pečeť města Plzně (2011) nebo Medaili sv. Cyrila a Metoděje za spolupráci při obnově církevních památek (2013).