Zbytky bývalého areálu úpravny uranu MAPE nedaleko Mydlovar na...

Zbytky bývalého areálu úpravny uranu MAPE nedaleko Mydlovar na Českobudějovicku. První etapa rekultivace areálu skončila. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Obce odmítají průzkum o úložišti jaderného odpadu, proti nim stojí stát

  • 6
Obce z okolí Pačejova na Plzeňsku již léta odmítají hlubinné úložiště radioaktivního odpadu a nechtějí ani průzkum, který by vhodnost lokality ověřil. Přesto je možné, že stát geologický průzkum povolí. Pokud s tím obce nebudou souhlasit, mohou se odvolat k ministrovi a pak se případně se státem soudit.

Hlubinné úložiště má sloužit především k uložení vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Takové zařízení zatím nikde na světě neexistuje.

Jiří Slovák ze státní Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) prohlásil, že o povolení průzkumu v nejbližší době rozhodne ministerstvo životního prostředí. To už má k dispozici doklady o tom, že šest obcí z okolí Pačejova s průzkumem nesouhlasí.

Za odporem obyvatel oblasti vůči projektu na vybudování jaderného úložiště stojí především obavy, že by zařízení ochromilo rozvoj regionu a vedlo i k jeho vylidnění.

Zástupci SÚRAO naopak tvrdí, že úložiště může oblasti pomoci například tím, že vzniknou nové pracovní příležitosti. A za souhlas s průzkumem už mají obce slíbené peníze, přibližně 1,5 milionu korun ročně.

„Na celou lokalitu je to kolem deseti milionů za rok po dobu tří let, protože nedokážeme provést průzkum rychleji,“ uvedl Jiří Slovák. Ten se domnívá, že pokud bude průzkum povolen, může začít na jaře příštího roku.

Na Pačejovsku nicméně tyto argumenty zatím nezabraly. Starosta Chanovic Petr Klásek dokonce prohlásil, že jej dosavadní nabídka urazila. A skutečnost, že odpor v Pošumaví neslábne, dokládá i skutečnost, že se v sobotu odpoledne koná akce s názvem Na kole a pěšky proti úložišti jaderného odpadu. Ta začíná ve 13:30 hodin v Pačejově-nádraží a skončí večerní zábavou v Maňovicích na Dračí louce.

Starosta Chanovic řekl, že obec na negativní důsledky úvah o stavbě úložiště v oblasti naráží už dnes. „Lidé se zajímají, jestli už je o stavbě rozhodnuto, pokud uvažují o koupi chaty nebo chalupy. Když jim řeknu, že rozhodnuto není a že to není vyloučeno, o koupi už potom nestojí,“ uvedl Klásek. Ten upozornil, že obce z Pačejovska proti projektu vystupují přes deset let.

Starosta Maňovic Miroslav Panuška tvrdí, že kvůli projektu vládne mezi lidmi napětí. „Opravdu mají strach. Chodí za mnou a ptají se, zda má cenu ještě investovat do nemovitostí. Nechápou, proč se o tom dál uvažuje, když je obec proti. Říkám jim, že soupeř je velký. Je to stát,“ prohlásil Miroslav Panuška.

Upozornil, že v roce 2006 obec získala dokument SÚRAO, kde stojí, že by Maňovice v případě vybudování úložiště částečně ztratily obytnou funkci.

Jiří Slovák uvedl, že SÚRAO požádala o povolení geologických průzkumů v sedmi lokalitách v Česku, kde by úložiště mohlo vzniknout. Podzemní část zařízení by měla být v hloubce minimálně 500 metrů a na povrchu by stál areál o rozloze přibližně 14 hektarů.

Lokalita má být vybrána do roku 2025 a samotné úložiště by vzniklo až po roce 2060. Nicméně geologické průzkumy mají být hotové před rokem 2020. Povolení k průzkumům vydá ministerstvo životního prostředí v nejbližších týdnech.

Obce si stěžují, že s nimi stát nekomunikuje

Slovák uvedl, že pokud obce nebudou s povolením souhlasit, budou mít možnost se proti němu odvolat. „Mohou se obrátit na ministra životního prostředí se žádostí o rozklad. Pan ministr to posoudí a rozhodne. V případě, že by obce nadále nesouhlasily, mohou se obrátit na soud,“ konstatoval Slovák.

Zástupci obcí si dlouhodobě stěžují, že stát s nimi v tomto případě nekomunikuje a nechce jim přiznat právo o stavbě úložiště spolurozhodovat.

Jiří Slovák to ale popírá. „Vydáváme jednou za čtvrt roku zprávy, co se v této věci děje. Obcím jsme poskytovali i letáky, které informují o úložišti i o tom, že dnes se ještě nerozhoduje, zda je nějaká lokalita pro stavbu úložiště vhodná,“ argumentuje Slovák. Geologické průzkumy označil za jeden z podkladů pro budoucí výběr.

Jak by tedy geologické průzkumy, pokud budou povoleny, probíhaly? Součástí by prý byla například pochůzka malého týmu geofyziků, kteří by s pomocí sond zapíchnutých do země prováděli měření.

Další částí by byl geochemický průzkum. „To by znamenalo, že budou vrtanými sondami odebrány horninové drtě a bude provedena jejich analýza. Sondy by měly hloubku maximálně čtyř metrů. Tím zjistíme, jestli lokalita odpovídá našim záměrům,“ sdělil Slovák.

Ten předpokládá, že se výběr možné lokality do roku 2020 zúží na dvě oblasti. Definitivní potvrzení místa pro úložiště by přišlo po roce 2025 po jeho důkladném hloubkovém prozkoumání.