Problém s nekvalifikovanými pedagogy je především u odborných předmětů. Ilustrační snímek

Problém s nekvalifikovanými pedagogy je především u odborných předmětů. Ilustrační snímek | foto: MAFRA

Stovky kantorů z Plzeňského kraje musí do lavic, chybí jim vzdělání

  • 6
Více než 780 pedagogů v Plzeňském kraji nemá dostatečné vzdělání pro předměty, které vyučují. Necelá polovina z nich kvůli tomu ze školství zřejmě odejde. Ti zbylí už zahájili vysokoškolské studium, nebo to plánují. Ministerstvo uvažuje také o některých výjimkách.

Devětačtyřicetiletý Tomáš Šafařík je vystudovaný inženýr chemie. Jako chemik také pracoval, mimo jiné v Okule Nýrsko. Od loňského září učí na Základní škole Karla Klostermanna v Železné Rudě na Klatovsku. Baví ho to. I kvůli tomu plánuje od dalšího školního roku usednout opět do školní lavice. Nesplňuje totiž kvalifikační požadavky ministerstva školství pro pedagogy.

Podobně jako on je na tom podle ministerstva školství v Plzeňském kraji 784 učitelů (přepočteno na úvazky necelých 590), 345 kantorů kvůli tomu ze školství zřejmě odejde.

Ministerská výjimka

Povinnost mít požadované vzdělání se nevztahuje na učitele, kterým bude na začátku roku 2015 šedesát let a měli k 1. lednu 2005 za sebou minimálně 15 let praxe. Ministr školství Marcel Chládek ale nevylučuje, že tuto výjimku "změkčí".

Problém s nekvalifikovanými pedagogy je především u odborných předmětů, například informačních technologií, ale třeba také gastronomie a někde i jazyků.

Plzeňský region přitom nepatří k těm nejvíce postiženým. Horší je situace v Karlovarském či Středočeském kraji.

Ředitel ZŠ Karla Klostermanna Ctirad Drahorád má kromě Šafaříka ve svém sboru další dva pedagogy bez dostatečného vzdělání - učitele německého jazyka a jednoho kantora na poloviční úvazek na prvním stupni.

"Od září vezmu na první stupeň kvalifikovanou sílu s němčinou," nastínil řešení Drahorád.

Je přesvědčen, že pro ty, kteří si chtějí požadované vzdělání doplnit, je to horší, pokud pocházejí z venkovských oblastí. Například ze Železné Rudy je nutné dojíždět do 80 kilometrů vzdálené Plzně. "Samozřejmě je to práce navíc, zabere to dost času, ale myslím, že skloubit to půjde. Kdo o to zájem má, měl by to zvládnout," míní Šafařík.

Podobně vidí situaci také Čestmír Kříž, ředitel ZŠ Sušice Lerchova. Ve sboru má nyní dvě nekvalifikované učitelky, na jednu se vztahuje výjimka a vzdělání si tedy doplňovat nemusí, druhá už dokončila bakalářské studium a chystá se na navazující magisterské.

Kromě odbornosti je důležitá i vstřícnost k dětem

"Od roku 2005, kdy zákon vstoupil v platnost, bylo dost času. Já to považuji za správné. Když jdeme k lékaři, očekáváme, že nás bude léčit vystudovaný lékař. Stejné je to, když sedneme do autobusu, také chceme, aby řidič měl řidičský průkaz," zamýšlí se Kříž. Připouští však, že problém je ve finančním ocenění kantorů. Někteří podle něj raději zamíří jinam.

"Lidé v produktivním věku, kteří jsou odborníky ve svém oboru, ve svém řemesle, nepůjdou pracovat do školství za takových podmínek, které jim nabízíme," dává mu za pravdu Jana Hrčková, ředitelka SPŠ Tachov.

Škola podle ní nejhůře shání učitele odborného výcviku. Ti, kteří ve škole učí, jsou starší než 50 let, mají již zajištěné rodiny a nyní chtějí předávat zkušenosti mladým. "Já lidi v tomhle věku nebudu nutit, aby šli znovu studovat. Vážím si jich jako odborníků," rezolutně odmítá Hrčková.

Za důležitější než pedagogické vzdělání považuje kromě odbornosti také vstřícnost k dětem nebo to, že umí látku srozumitelně vyložit. Kantorů, kterým požadované vzdělání chybí, má ve svém sboru přepočteno na úvazky 4,2. A propouštět je nehodlá.

"Kryjeme se tím, že si dáme požadavek na úřad práce, aby mi k 1. lednu 2015 sehnali tyto kvalifikované lidi. Pokud je nedodá, budu je zaměstnávat dál," konstatuje Hrčková.

Takto bude částečně řešit situaci i Václav Švarc, ředitel SOŠ a SOU Horšovský Týn, který má celkem čtyři nekvalifikované pedagogy. "Jedním z nich je odborník z praxe, kterého jsme sháněli dva roky. A je pro nás opravdu cenný," upozorňuje Švarc.

"Je snadné sehnat češtináře, ale otázka je, zda se podaří najít učitele odborných předmětů," přidává se ředitel Střední školy Rokycany Václav Vild. Sám takových na škole má několik, ale bez kvalifikace. Jedná se třeba o obor gastronomie či mechanik seřizovač.

Zástupce ředitelky Masarykova gymnázia Václav Fencl považuje požadavek ministerstva za oprávněný. Dva nekvalifikovaní učitelé na škole, oba vyučující cizí jazyk, si už podle něj vzdělání doplňují. "Na trhu práce je relativně dost kvalifikovaných učitelů. Je pravda, že mimo krajská města to ale může být horší," připouští Fencl.