Bakalářské promoce, Univerzita Tomáše Bati, Zlín, rok 2003. Ilustrační snímek.

Bakalářské promoce, Univerzita Tomáše Bati, Zlín, rok 2003. Ilustrační snímek. | foto: MF DNES

Učitelé bez diplomu si ho dodělávají v Plzni. Zahltili univerzitu

  • 162
Vysoké školy nestíhají pobírat nával učitelů, kteří si chtějí dodělat vzdělání, bez něhož nemohou od ledna učit. Nový zákon prosazený Ministerstvem školství totiž od ledna dovoluje učit až na výjimky pouze s vysokoškolským diplomem.

Na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni se kvůli tomu protáhl pracovní týden na šest dní. Letos tam v prvních ročnících začaly studovat tři stovky nekvalifikovaných učitelů. „Studují v prezenční i kombinované formě studia. Kombinované studium jsme nabídli i v oborech, v nichž jsme s ním pro letošní rok nepočítali,“ nastínila děkanka fakulty Jana Coufalová. Zhruba sedmdesát procent z nekvalifikovaných učitelů si vybralo tuto formu studia, protože výuka probíhá jen ve vybraných pátcích a sobotách.

Univerzita se však dostala prostorově i personálně na hranice svých možností. Může za to i dohoda s Karlovarským krajem, kde na školách učí nejvíce nekvalifikovaných učitelů. Plzeňská univerzita tam otevřela konzultační centrum a nabízí tak paralelní výuku i v Karlových Varech. Nyní tam studuje 38 kantorů v oboru učitelství pro první stupeň a dalších 29 v učitelství pro mateřské školy.

„V praxi to znamená, že tři vyučující pro výuku prvního stupně a tři pro mateřské školy jedou v sobotu ráno autem do Karlových Varů a stráví tam celý den,“ vysvětluje Coufalová. Titíž vysokoškolští učitelé zajišťují i výuky v Plzni.

A to nejen v rámci standardního studia, ale i v rámci cyklu celoživotního vzdělávání. „Tentýž studijní program tedy běží třikrát,“ upozorňuje Coufalová. Zaměstnanci fakulty musí v práci trávit i drtivou většinu sobot. „Někdy máme problém zajistit učebny. Jednu hlavní budovu navíc nyní rekonstruujeme,“ říká proděkanka fakulty Jana Vaňková.

Ministerstvo školství sice pedagogickým fakultám slíbilo, že jim přidá peníze na vzdělání nekvalifikovaných kantorů, v rozpočtech se to však projeví až příští rok. A to je jeden z důvodů, proč plzeňská fakulta nemůže najmout další učitele.
„Kromě toho dobrého vysokoškolského učitele na ulici nepotkáte. Nejde nám o prosté předávání zkušeností, chceme, aby měl takový pracovník zkušenosti s výzkumnou činností, měl za sebou publikační výstupy,“ zdůrazňuje Coufalová.

Uchazečů je mnoho, ale ne všichni školu zvládnou

Podle informací Ministerstva školství pracovalo ke konci uplynulého roku v Plzeňském kraji bez potřebné kvalifikace zhruba 10 procent z 7 624 učitelů, 3,6 procenta z nich už zahájilo studium. Karlovarský kraj na tom byl výrazně hůř, kvalifikace tu chyběla až pětině pedagogů. Řada z nich bude chtít ještě studium zahájit.

Plzeňská fakulta však nedokáže v dalším akademickém roce nabídnout kombinované studium v takovém rozsahu jako nyní. Nekvalifikovaní pedagogové, kteří se budou chtít na univerzitu zapsat, však mohou využít i prezenčního studia. V něm ostatně studují na fakultě někteří kantoři už nyní, ne všechny obory nabízejí kombinovanou formu.

„Každodenní výuku kompenzují po dohodě s vyučujícími jinak. V žádném případě nedostanou diplom zadarmo,“ odmítá Jana Vaňková. „Dá se však očekávat, že určitá část nebude ve studiu úspěšná,“ míní děkanka fakulty Jana Coufalová. Jejich úspěšnost však prý bude vyšší než u normálních studentů.