Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Lidé by v nové tržnici chtěli širší nabídku z farem i rukodělné výrobky

  • 6
Zřejmě dost těžko se budou zastupitelé Plzně rozhodovat, zda vybudovat městskou tržnici, nebo ne. A pokud se rozhodnou, že ano, pak bude možná nejtěžším úkolem nastavit provozní režim tržnice tak, aby slušně fungovala po ekonomické stránce.

Někteří zástupci města se už seznámili s výsledky rozsáhlého průzkumu, který se snažil poptávku po městské tržnici zmapovat. Většina dotazovaných by si ji zřejmě přála. Zastupitelé připouštějí, že takový výsledek se dal očekávat. Kde by zařízení mohlo být, zatím jasné není.

Erich Beneš, ředitel plzeňského Útvaru pro koordinaci evropských projektů, který podklady k rozhodnutí o tržnici zajišťoval, řekl, že lidé většinově takový projekt spíš vítají.

„Pouze osm procent dotázaných řeklo, že tržnici nechce. Proti tomu stojí zhruba třetina respondentů, kteří jasně řekli, že by si ji přáli. Ostatní tak vyhraněný názor nemají. Nicméně je zřejmé, že víc lidí ji chce, a to je z průzkumu nejpodstatnější,“ řekl Beneš.

Ten je přesvědčený, že průzkum provedený na 414 respondentech je dostatečně reprezentativní.

Předseda hnutí Občané patrioti Jan Michálek, který je členem pracovní skupiny, která se tržnicí zabývá, je přesvědčen, že podle výsledků průzkumu Plzeňané tržnici pokládají za dobrý nápad.

„Ale dokážu si představit, že bude otevřena jenom tři dny v týdnu. Nebavíme se o tržnici jako je v Istanbulu, ale o malé tržnici s dvaceti až třiceti stánky. Mluvil jsem o tom se zástupci agrární komory, a ti možnost jejího provozu nevidí nijak pesimisticky. Myslím, že pokud tam bude trochu širší sortiment než na farmářských trzích, tak to šanci má,“ uvedl Michálek.

Přibližně šedesát procent dotázaných souhlasilo s tím, že městská tržnice je dobrý nápad a že město utrácí peníze za zbytečnější věci.

Zhruba třináct procent dotázaných podle výsledků pravidelně nakupuje farmářské potraviny.

Z těch, kteří farmářské potraviny nakupují, pak šedesát procent jako první místo pro jejich nákup volí zavedené trhy na náměstí Republiky.

Na osmdesát procent respondentů by stálo o to, aby se v městské tržnici nabízel širší prodej farmářských potravin. Pod rozšířením si tři čtvrtiny představují podej hotových jídel a nápojů z farmářských potravin a prodej rukodělných výrobků.

Šéf klubu zastupitelů ODS David Šlouf uvedl, že pokud by měla tržnice vzniknout, nejtěžší bude nastavit její provoz. „Hodně důležitou roli bude hrát například místo prodeje a jeho dostupnost i zajištění prodejců. Mně se tržnice líbí, ale je otázka, jestli má šanci se ve městě chytit,“ uvedl Šlouf.

Prodávat by se mohlo třeba od středy do soboty

Předseda klubu TOP 09 Michal Vozobule připouští, že rozhodování o tržnici může být těžké.

„Kdybychom na to měli nějakou historickou budovu a jen hledali její využití, mělo by to jiný rozměr, než když to chceme dělat na zelené louce. Vím, že některým farmářům se do stálého každodenního prodeje příliš nechce - například kvůli nákladům na logistiku. Ale považoval bych za dobrý například prodej každý týden v sobotu,“ prohlásil Vozobule.

Pořadatel farmářských trhů na náměstí Tomáš Popp pokládá z výsledků průzkumu za důležité, že třináct procent lidí nakupuje farmářské potraviny pravidelně a zhruba dalších třicet procent nepravidelně.

„Většina lidí sice říká, že by tržnici chtěla, ale kolik z nich by pak nakupovalo? Možná patnáct nebo dvacet procent. Je na rozhodnutí vedení města, jak s tím naloží. Pokud by byl provoz v nějaké rozumné míře, třeba od středy do soboty, je možné, že by to fungovalo. Ale bez prvotní investice města to asi nepůjde,“ konstatoval Popp.