Nejvíc transplantací v republice eviduje oddělení od roku 2018. „Pracujeme efektivně, což nás naučil někdejší primář našeho oddělení Vladimír Koza,“ uvedl Pavel Jindra, nástupce nestora české hematoonkologie Kozy, který zemřel před deseti lety.
K velkému počtu transplantací podle Jindry přispívá i to, že oddělení nemá při výběru pacientů k tomuto zákroku věkový limit. Ten, kdo má pro transplantaci zdravotní předpoklady, tomu ji v Plzni poskytnou.
Oddělení získá nové prostory v Obláčku |
„Ve většině center mají limit věku a nad 65 let netransplantují. My si nevybíráme, ale transplantujeme. Často přijímáme i pacienty z Prahy,“ popsal Jindra s tím, že nezáleží na kalendářním, ale na biologickém věku.
„Máme třeba šedesátiletého člověka, který celý život kouřil, seděl v hospodě a nesportoval, který je ve zdravotním stavu neúnosném k transplantaci. A pak přijde sedmdesátník, který se vrátil z Alp, kde lyžoval, k tomu jezdí na kole a ještě někde pracuje. Toho můžete odtransplantovat,“ přiblížil Jindra. I ve vyspělém světě se podle něj zvětšuje podíl lidí nad 65 let, kteří jsou transplantovaní.
Nemají věkový limit, záleží na kondici
Vysoké počty transplantací v Plzni jsou podle něj dány i velkou spádovou oblastí. „Sloužíme pro Plzeňský, Karlovarský, Jihočeský, Severočeský kraj, ve Středočeském kraji bereme i pacienty z oblasti až někam k Berounu,“ řekl Jindra.
Transplantací, při nichž se použily vlastní buňky nemocného, provedlo plzeňské oddělení loni 99, zbytek byly zákroky, kdy lékaři použili buňky dárce. „Naše oddělení ale nejsou jen transplantace, to je třešnička na dortu. Většinu pacientů totiž léčíme chemoterapií nebo biologickou léčbou,“ vysvětlil Jindra.
Při hledání vhodného dárce oddělení spolupracuje s registry z celého světa a vybírá ze zhruba 40 milionů potenciálních dárců kostní dřeně. Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) nabízí i pro mezinárodní potřeby 106 tisíc dárců. Úspěšnost nalezení vhodného dárce je v Transplantačním centru FN Plzeň asi 90 procent.
Jedním z nich byl i čtyřiačtyřicetiletý Stanislav, který se před mnoha lety zapsal do ČNRDD s kamarádem. Letos na jaře se mu z FN Plzeň ozvali, že mají pacienta, který potřebuje právě jeho dřeň. Do Plzně přijel z Krnova a ze dvou možných variant odběru kostní dřeně si vybral separaci krvetvorných buněk z krve, protože při ní nemusel podstoupit celkovou anestezii. Říká, že by dárcovství kostní dřeně přirovnal k dárcovství krve.
„Není čeho se bát, cítím se dobře a nijak mě to neomezilo. Udělali jsme si s přítelkyní vlastně takový výlet do Plzně, při kterém mohu dát šanci na život nemocnému člověku. To je moc fajn pocit, který za tu trochu diskomfortu určitě stojí,“ usmíval se během krátkého červnového pobytu v nemocnici.
Potřeba jsou i dárci destiček
Dárce a příjemce zůstávají z mnoha důvodů navzájem neznámí, v tomto případě dárce věděl pouze to, že pacient pochází z České republiky.
Hematologicko-onkologické oddělení teď prochází velkou přestavbou, jejímž cílem je soustředění všech pracovišť na jedno místo nemocnice. Bude jím stavba nazývaná Obláček nad Plzní a vzniká na střeše největší budovy FN na Lochotíně.
„Tím, že se ambulance přesune sem, na transplantační jednotce se možná uvolní prostory, takže budeme moci rozšířit kapacitu z devíti na deset transplantačních lůžek,“ doufá Jindra. Bude to podle něj potřeba, protože pacientů, kteří potřebují hematoonkologickou léčbu, přibývá.
Odborníci to vysvětlují tím, že se lidé dožívají vyššího věku. „I když si veřejnost myslí, že hematologické nádory mají malé děti, naštěstí to není pravda. Většinou je mají lidé nad 60 let a přibývá jich,“ uvedl Jindra, podle kterého rostou i možnosti lékařů. Ještě před dvaceti lety třeba nebylo možné transplantovat sedmdesátileté pacienty.
Jak uvedl ředitel FN Plzeň Václav Šimánek, velkou pomocí by bylo, kdyby do evidence přibyli dárci krevních destiček. Jejich podávání je totiž zapotřebí k léčbě leukémií i při transplantacích. Transplantační centrum destičky získává od zdravých dárců. Těch může být ale pro jednoho pacienta s akutní leukémií během celé léčby zapotřebí až čtyřicet.
V současnosti je ve zdejší evidenci zhruba jen 300 dárců krevních destiček. „Odběr krevních destiček je bezbolestný, trvá asi hodinu a frekvence dárcovství je zhruba jednou za měsíc. Vhodný dárce musí být zdravý, starší 18 let a vážit alespoň 60 kilogramů. Věřím, že je stále mnoho lidí, kteří o této formě pomoci uvažují, ale nenašli odvahu. Proto bych je rád povzbudil a zároveň poděkoval všem, kteří už ten první krok učinili,“ uvedl Šimánek.
