První dva prototypy moderní nízkopodlažní bateriové tramvaje ForCity Classic už Škodovka do Turecka dodala. Třetí nyní v Plzni absolvuje část typových zkoušek a dalších devět tramvají bude vyrobeno a dodáno do Konye do konce července letošního roku.
„Všechny budou posléze vozit cestující v Konye,“ říká projektový manažer Škoda Transportation Václav Petr.
Škoda Transportation původně uzavřela s dopravním podnikem v Konye kontrakt na 60 tramvají ForCity Classic. Všechny tramvaje z této dodávky už byly do Konye dorazily letos v březnu. Minulý rok Konya objednala dalších dvanáct tramvají, tentokrát na bateriový pohon.
Všechny tramvaje pro Konyu jsou nízkopodlažní, pětičlánkové se třemi podvozky a mohou jezdit v soupravě ze dvou vozidel i v plánovaném asi čtyřkilometrovém tunelu. Jsou tedy konstruované jako lehké metro. Celková hodnota kontraktu na 72 tramvají činí 3,4 miliardy korun.
Škoda Transportation v loňském roce vyrobila rekordních více než sto tramvají a i v letošním roce plánuje vyrobit téměř sto těchto vozidel.
Baterie tramvaj dobíjí při jízdě nebo při stání pod trolejí
Dodala už tramvaje pro maďarské město Miskolc a pro tureckou Konyu a letos plánuje, že vyrobí více než 50 vozidel ForCity Plus pro Bratislavu a přes 30 tramvají ForCity Alfa pro pražský Dopravní podnik.
„V Číně se navíc rozbíhá licenční výroba devíti tramvají 27T pro tamější trh,“ doplnil generální ředitel Škoda Transportation Tomáš Ignačák.
Bateriové tramvaje mohou bez napájení přes pantograf ujet v nejtěžších podmínkách běžného městského provozu nejméně tři kilometry při rychlosti až 30 km/h.
Pro bateriové tramvaje Škodovka vyvinula vlastní systém, který vychází z osvědčené koncepce využívané již na škodováckých trolejbusech. Jedná se tak o výsledek vývoje českých inženýrů ze skupiny Škoda.
Speciální trakční bateriové kontejnery jsou umístěny na střeše vozidla. Při interních testech dokázala ujet bateriová tramvaj i více než deset kilometrů. „Dobíjení baterií je možné průběžné při jízdě nebo při stání pod napájenou trolejí během několika minut,“ vysvětlil hlavní inženýr projektu Jaroslav Kulhánek.
