"Auto jsme zrenovovali do původní podoby. Většina dílů je na tomto krasavci vyrobeném před třiceti lety originální. Takže je jako nové a má najeto sedm kilometrů," popsal při předání Pihlík. Podle něj na rekonstrukci pracovali čtyři mechanici dva roky. Pracovali na něm ve volných chvílích, čistého času tedy tři až čtyři měsíce.
"Dojížděli jsme v něm s manželkou na vysokou školu, je to kus našeho života, proto jsme ho chtěli zachovat pro budoucnost. Musí vydržet dalších sto let," plánuje Martin Švamberg, který do rekonstrukce vložil kolem 120 tisíc korun. V staronovém autě originální barvy capri green, tedy svěží zelené, hodlá jezdit jen na veteránské srazy. "Určitě to není auto na běžné ježdění, to si budeme hýčkat, už včera při převozu domů z Plzně mi krvácelo srdce, protože jsme zmokli," líčí Švamberg, který originální díly sháněl celých sedm let.
Největším úlovkem, v který prý už ani nedoufal, byl podle Švamberga úplně nový motor. "Najednou se objevil v inzerátu, tak jsem do Třebíče hned uháněl, protože by tam dlouho nevydržel," líčí Švamberg. Majitel motoru ho prý před lety koupil do traktoru, ale hodil ho pod ponk a úplně na něj zapomněl. "Naštěstí ho znovu našel. Koupil jsem ho za výhodnou cenu čtyři tisíce korun. Přitom v Německu se nový motor prodává i za 1900 euro," připomněl Švamberg. To je v přepočtu 45 tisíc korun.
Předání mimořádně zrekonstruovaného trabantu. Auto si převzal Martin Švamberg (v černém kabátě).
Automobil vypadá, jako kdyby právě sjel z výrobní linky
Švambergovi koupili trabanta ve velmi zdevastovaném stavu poté co vystřídal několik majitelů. "Pocházel od lidí z někdejší NDR, kteří se v roce 1989 uchýlili na českou ambasádu a v pražských ulicích tehdy tranbantů zůstalo hodně. Našli jsme v něm ještě staré enderácké doklady," líčí Švamberg.
Trabanty poslala do výslužby ekologická daň
Podle Pihlíka jezdí po republice pět až deset tisíc trabantů. Spousty jich podle něj majitelé vyřadili poté, co byla v roce 2009 zavedena ekologická daň, která se platí při převodu na nového majitele a činí deset tisíc korun.
Velkou jeho výhodou je podle Pihlíka jednoduchá konstrukce. "A když je něco jednoduché, tak se tam vlastně nemá co porouchat a pokud se to porouchá, tak je to snadno opravitelné," líčí Pihlík. Výhodou je také váha pouhých 600 kilogramů. Důvodem je použitý materiál duroplast vyráběný z odpadní vlny a pryskyřice, který se v tehdejší NDR vyvinul kvůli nedostatku železné rudy jako náhrada plechové karoserie .
"Tento typ trabantu se vyráběl do roku 1991, pak už v něm nebyl dvoudobý, ale čtyřdobý motor. Ten se v té době dával do volkswagenu polo. Pozdější trabanty vypadaly zhruba stejně, ale byla v nich už jiná "střeva"," připomíná Pihlík. Do Česka se trabanty dovážely do roku 1984. Do Maďarska až do roku 1991, proto je na tamějším trhu více náhradních dílů a také někteří Češi je tam nakupují.
