Před pěti lety otevřela Fakultní nemocnice v Plzni novou a velmi moderní budovu Onkologické a radioterapeutické kliniky. Nižší část budovy má takzvanou zelenou střechu (psali jsme zde). Nemocnice patří v Plzni v tomto ohledu mezi průkopníky a střechu porostlou travou si velmi chválí.
„Zelená střecha zabraňuje svému přehřívání, vyrovnává teplotní výkyvy střídání dne a noci, má tepelně izolační a zvukově izolační účinek,“ jmenuje některé z jejích předností mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. A odborníci, kteří nyní mají v ruce i snímky z termovize, jí dávají za pravdu.
Zahrada na střeše pavilonu onkologie Fakultní nemocnice v Plzni.
Občanské sdružení ENVIC ve spolupráci se Správou informačních technologií města Plzně v uplynulých měsících snímkovalo pomocí dronů asi desítku míst v Plzni. Cílem bylo ukázat, jakých teplotních maxim dosahují jednotlivé materiály.
„Města jsou přehřátá, pocitová teplota je ještě vyšší, než ta na teploměru. Některé střechy se ohřejí až na 80 stupňů,“ upozorňuje Václav Čubr ze sdružení ENVIC.
Podle něj z naměřených výsledků vyplývá, že pro město jsou tepelné ostrovy skutečně problémem. Za příklad dává třeba náměstí Republiky, zcela bez zeleně, které se během letních měsíců doslova rozpálí.
„Snímkovali jsme mimo jiné Depo2015, velmi frekventované místo, ale zároveň velmi rozehřáté,“ konstatuje Čubr a dodává, že na vině je zde především kombinace materiálů, zejména železa a asfaltu.
Lépe jsou na tom třeba školní areály. „Střecha je sice pokrytá černou dehtovou lepenkou, která v létě může mít 60 až 80 stupňů, ale aspoň se v okolí nachází zeleň, která prostředí ochlazuje,“ říká Václav Čubr.
Je potřeba správně hospodařit s dešťovou vodou
Snímkovaná místa podle něj mají ale nakročeno ke změně. „Záměrně jsme vybírali budovy, na nichž se například mají v dohledné době upravovat střechy,“ prozrazuje Václav Čubr a přikládá seznam zmapovaných lokalit.
Je mezi nimi řada škol například 4. ZŠ, 15. ZŠ nebo 34. ZŠ, z mateřinek mimo jiné 54. MŠ, ale také areál hasičů v Plzni-Doubravce.
Největší potenciál nyní vidí na 7. MŠ a ZŠ v Plzni-Vinicích. „Na střechu je zajištěný ze dvou stran přístup vnitřním schodištěm, je tu zábradlí, neústí sem odvětrání ani klimatizace, je tu spádové odvodnění,“ jmenuje Václav Čubr hlavní přednosti. Přeměně by nevadil ani nynější povrch.
„A co je nejdůležitější, je tu zájem ze strany vedení zelenou střechu mít,“ sděluje Čubr. „Zatím je to teoretická možnost, záleželo by například i na posudku statika,“ říká Čubr s tím, že v tuto chvíli se nedají odhadnout ani náklady na vybudování.
K určitým úpravám by podle něj mohlo dojít na všech snímkovaných místech. „Na některých je sice střecha už nově udělaná, v takovém případě by se daly ale uskutečnit jiné, menší věci. Už jen pouhá instalace sudů pod okapy může pomoci,“ vysvětluje Václav Čubr a dodává, že dešťová voda se pak dá použít na zalévání školních zahrad.
Sudy na vodu například využívá 54. MŠ v Plzni-Doubravce, kromě toho tu je také zasakovací šachta. „Vůbec se nebráníme něčemu dalšímu,“ říká ředitelka Lenka Šlechtová. Dva ze čtyř pavilonů mají krátce po rekonstrukci střech, u zbývajících by podle ní zelené střechy klidně mohly být.
Podle Jindřicha Durase z Komise životního prostředí města Plzně je správné hospodaření s dešťovou vodou do budoucna žádoucí.
Klimatické modely naznačují, že mnohem častější srážky spadnou během prudkých přívalových dešťů. „Je třeba se naučit s dešťovou vodou zacházet. S vodou, která odteče do kanálu, se loučíme,“ říká Duras.
Pokud by se ale dešťová voda zadržela například pomocí zelených střech, mohla by ochlazovat město a zároveň by se tím ulehčilo kanalizační síti, která nemusí být schopna všechnu vodu pojmout. Komise je proto připravena podporovat projekty škol a školek zaměřené na hospodaření s dešťovou vodou.
