Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Školáci mají potíže s tělocvikem, nezvládnou předklon či skok přes kozu

  • 11
Plzeňský kraj má nelichotivé prvenství. Zdejší školáci jsou totiž nejméně pohybově zdatní ze všech regionů v zemi, vyplývá to z výsledků Sazka Olympijského víceboje. Podle tělocvikářů děti mají problém předklonit se bez pokrčení nohou, přeskočit přes kozu nebo udržet rovný sed.

Pohybová zdatnost dětí je čím dál horší. Ukázaly to výsledky Sazka Olympijského víceboje, kterého se po celé ČR zúčastnilo více než 50 tisíc dětí ve věku pět až šestnáct let. V Plzeňském kraji je situace z celé republiky nejhorší. Do víceboje se tu zapojilo přesně 2 772 dětí.

„Tělesná zdatnost a pohybová kultura jde hodně dolů. Vidíme to i při hodině tělesné výchovy, kdy děláme obyčejné cviky jako předklon,“ posteskla si tělocvikářka Miroslava Valíčková ze 4. ZŠ v Plzni, která je zároveň zástupkyní ředitelky.

„Děti nemají zkušenosti se základním pohybem. Není to pro ně přirozenost, ale dovednost, kterou se musí naučit,“ dává jí za pravdu Soňa Kasíková z 15. ZŠ v Plzni. Situace se podle ní zhoršuje už minimálně deset let. Problémy navíc pozoruje u čím dál mladších dětí.

Podle Valíčkové s rostoucím věkem ubývá těch, kteří mají chuť aktivně sportovat. Zatímco v první třídě má o kroužky, a nejenom ty sportovní, zájem drtivá většina školáčků, na druhém stupni je škola ráda, když se podaří otevřít jeden sportovní kroužek.

A zapsat dítě přímo do oddílu? Do školy pravidelně přicházejí zástupci klubů, kteří chtějí dělat nábory. Dětí mají neustále nedostatek.

Podle Františka Berky, šéfa Nadace sportující mládeže, není však v tomto ohledu Plzeňský kraj výjimkou. Pohybové dovednosti jsou však skutečně na velmi nízké úrovni. „Neočekávám, že se to může rapidně zlepšit. Pokud ano, je to dlouhodobá záležitost,“ míní Berka a nabádá k tomu, aby byly děti vedeny ke sportu a pohybu dříve.

„Musíme v tomto ohledu apelovat na jejich rodiče. Školy hrají až druhou roli. Pokud si děti nevypěstují návyky k pohybu v rodině, škola to nezmění, naopak,“ je přesvědčen František Berka a znovu opakuje, že je třeba začínat v brzkém věku. Zmiňuje už dobu docházky do mateřské školy.

Berka upozorňuje na zajímavou věc. Děti na vesnicích jsou sportovně méně založené než ty ve městech. „Je to tím, že ve městě mají děti větší možnost sportovního uplatnění než na vesnici,“ vysvětluje.

Sokolské jednoty se podle něj ve většině případů rozpadly a hlavně děti dnes sportují především organizovaně. Tento fenomén je patrný i ve výsledcích olympijského víceboje, jen v rozmezí 10 až 12 let věku se rozdíl mezi městem a vesnicí mírně snižuje.

ZŠ Blatnice zapojila do víceboje všechny žáky

V Plzeňském kraji se objevuje navíc ještě jeden zajímavý aspekt. Nejlepší výkonnost je u nejmladších a s rostoucím věkem se snižuje. Ne všude to však platí. „U nás byly děti velmi úspěšné. Například chlapci z druhého stupně v trojskoku dokonce přesahovali stanovenou hranici, byli lepší,“ hodnotí Lucie Boudová ze ZŠ Blatnice na severním Plzeňsku.

Ta byla jednou ze škol, které zapojily všechny své žáky. A souhrnné výsledky za školu v rámci republiky byly podle Boudové průměrné. „Je pravda, že obecně se dá říct, že obratnost a zdatnost dětí je trochu horší než dřív. My se je ale právě podobnými aktivitami jako je olympijský víceboj snažíme zapojit víc. Chceme v nich probudit zájem o sport,“ říká Boudová a dodává, že právě u vesnických dětí pozoruje, že ke sportu mají blíž.

Souhlasí s ní také tělocvikář Zdeněk Šilhánek ze ZŠ Komenského v Domažlicích. Nepozoruje, že by tu děti dosahovaly horších výsledků než ve větších městech, spíš to vnímá opačně. „Základní problém je, jak k tomu přistupují rodiče. Škola je nemůže suplovat,“ míní Šilhánek.

Na škole jsou podle něj velmi šikovné děti, které se zúčastnily i mistrovství světa juniorů nebo olympiády mládeže, pak ty průměrné, ale pochopitelně i ty nešikovné, které navíc bývá těžké ke sportu přinutit.