Kateřina Bejčková v jednom z kostýmů, které sama šije (na snímku uprostřed).

Kateřina Bejčková v jednom z kostýmů, které sama šije (na snímku uprostřed). | foto: archiv K. Bejčkové

Baví mě kostým vypiplat do detailu, říká žena o šití historických oděvů

Šitím historických kostýmů se už devět let živí Kateřina Bejčková z Volduch na Rokycansku. Pracuje pro kastelány, šermíře či divadelníky a zákazníků má tolik, že přizvala i další dvě spolupracovnice. O tom, jak složité oděvy vytvářejí, vypovídá i fakt, že oblékání do kostýmu někdy trvá dvě až tři hodiny.
Reklama

„Šaty si hodně objednávají i šermířské skupiny, občanská sdružení a spolky, které se zabývají historickým divadlem, hudbou či tancem. Dost kostýmů nakupují hrady, zámky pro svůj personál, když pořádají například kostýmované prohlídky,“ říká Kateřina Bejčková.

Největší objednávkový boom zažila švadlena podle svých slov před dvěma lety, kdy se památky vrhly ve velkém do rozvoje cestovního ruchu.

„To jsem nestíhala, dělala jsem třeba 300 kostýmů do Prachatic na městské slavnosti, další například pro hrad Svojanov, pro Šternberk,“ doplňuje podnikatelka, která ušila první historické šaty pro sestru, když začala zpívat ve spolku historické hudby a potřebovala rychle kostým.

Začala tím, že si koupila knihy o odívání

„Tehdy jsem byla ještě nepolíbená vědomostmi o historickém odívání a ušila šaty podle rad sestřiných spolupracovníků. A když v nich začala zpívat, tak se kostým líbil a já jsem si řekla, že v této oblasti zkusím štěstí,“ vzpomíná Bejčková.

Šije už 16 let, tedy od doby, kdy vystudovala specializovanou průmyslovou školu, historickým kostýmům se věnuje devět let.

Reklama

Začala tím, že si koupila knihy zaměřené na dobové odívání. Nakupovala v cizině, hlavně v Anglii a Německu. „Jednalo se o knihy, kde jsou například fotografie šatů nafocených v muzeích. Problémem je, že publikace, kde by byly střihy historických šatů, moc neexistují,“ říká Kateřina Bejčková.

Díky šití kostýmů si zamilovala i renesanční tanec

Střihy si proto začala vyrábět sama a ty dnes také tvoří její know-how. „Někdy pracuji i metodou pokus - omyl. Udělám střih, odhaduji, jak budou šaty vypadat, a vypadá to nakonec úplně jinak. Ale netrápím se, protože tím získám zkušenost a příště už jde šití lépe.“

Šití historických šatů umí být i časově náročné. „Na svých renesančních šatech, kde bylo 50 metrů ručně vyrobených zlatých či stříbrných prýmků neboli ozdobných proužků, jsem intenzivně pracovala osm až devět měsíců. Ale to byl extrém,“ vyprávěla žena, která má odívání právě z doby renesance kolem roku 1570, 1580 úplně nejraději.

„Jde o hodně zdobené kostýmy, hodně náročné na práci. Ale to mě na tom baví, bádat a vypiplat si kostým do posledního detailu. A věřte, že na historických šatech je těch detailů opravdu hodně,“ popisuje švadlena.

Přes šití kostýmů se dostala i ke svému koníčku - renesančnímu tanci, kterému se věnuje už několik let.

Reklama
Reklama
Reklama