Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: V kostele v Sušici našli vědci kryptu plnou lidských kostí

  20:15aktualizováno  20:15
Hrobku plnou lidských kosterních ostatků objevili archeologové Západočeského muzea při průzkumu kostela Panny Marie v Sušici na Klatovsku. Dutinu našli díky geofyzikálnímu měření a pak ji prozkoumali mikrokamerou. Dále našli také medailonky, barokní kovový kříž, keramiku a minci.

V Sušici archeologové pracují postupně v etapách už od roku 2011. Od letošního srpna zkoumají kostel Panny Marie a jeho okolí.

„Prováděli jsme tam geofyzikální měření v interiéru i v exteriéru. Na základě výsledků jsme vytipovali místa, která byla vhodná pro archeologický výzkum a tam jsme udělali sondy,“ popsal archeolog Západočeského muzea v Plzni a vedoucí výzkumu v Sušici Martin Čechura.

Sondy provedené v exteriéru podle jeho slov odhalily zdivo z jiného kostela, než který na místě stojí dnes.

Kostel Panny Marie

Kostel Panny Marie se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1233. Sloužil jako farní kostel ještě před založením středověkého města. Ve 14. století měl být v Sušici založen klášter řádu Augustiniánů, ale s největší pravděpodobností nikdy nebyl dokončen. V průběhu středověku sloužil kostel Panny Marie jako hlavní městský kostel a kolem něj se nacházel hřbitov.

„Nyní budeme řešit, co to je za kostel, jak je starý. Jestli je to románský kostel, který je v Sušici připomínaný v roce 1233, nebo jestli je to nějaká jiná středověká fáze farního kostela,“ řekl Čechura.

V interiéru kostela měření radarem odhalilo celkem tři dutiny, které vědci prozkoumali mikrokamerou. Podle Čechury to byl teprve první nebo druhý případ, kdy byla mikrokamera použita při archeologickém výzkumu v západních Čechách.

Díky kameře se přišlo na to, že dvě dutiny jsou zasypané a že ve třetí hrobce v boční gotické takzvané Kabátovské kapli je množství lidských kostí, které jsou navrstvené skoro až pod klenbu. Jsou to zejména lebky a dlouhé kosti. Byly sem přemístěny odjinud s největší pravděpodobností proto, aby se uvolnilo místo na přeplněném hřbitově.

Středověký hřbitov totiž musel být vysvěcený a ohraničený, nejčastěji kamennou hradbou. A protože ve městech nebylo místa nazbyt, tak prostor hřbitova byl poměrně omezený.

„To znamená, že plocha hřbitova se poměrně rychle zaplnila. Ty hroby se tam ukládaly ve vrstvách a zároveň se při výkopech nových hrobů narušovaly ty staré. A s těmi kostmi bylo potřeba nějak naložit, jedním ze způsobů tedy bylo to, že se ty kosti vyjímaly a uskladňovaly se na jiných místech. Proto byly vystavěny kostnice. Byly to samostatné stavby a nebo se využívaly různé jiné již existující prostory,“ vysvětlil Čechura.

Fotogalerie

Podotkl, že tyto nalezené kosterní ostatky nebudou archeologové dále zkoumat a ponechají je na místě. A jak staré mohou být? Podle Čechury lze říci, že kosti mohou pocházet z doby od založení hřbitova až do doby, kdy se tam přestalo pohřbívat. „To znamená zhruba od 13. nebo 14. do 19. století,“ řekl Čechura.

Doplnil, že v Sušici bylo objeveno i množství cenných artefaktů. Například stříbrný vídeňský fenik ze 14. století, dále osmnácticentimetrový bronzový kříž nebo části růženců včetně takzvaných páteříků, tedy skleněných korálků, které se vyráběly v šumavských sklárnách.

Výzkum kostela a okolí je kromě vědeckého poznání přínosem i pro majitele objektu. Ten díky archeologům ví, v jakém stavu jsou dutiny v kostele. Například, že se do nich nestahuje spodní voda.

Mikrokamery si archeologové oblíbili. „Je to metoda rychlá a efektivní a my ji máme rádi, protože není potřeba dělat nějaké zásadní velké zásahy do památky, nemusíme rozkopávat podlahy a podobně,“ uvedl Čechura.

Připomněl, že stejnou techniku vědci použili před několika lety při průzkumu hrobky posledních Rožmberků ve Vyšším Brodě nebo při objevu královské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trestní zákoník (ilustrační foto).
Slovák, který zneužíval děti, bude po šesti letech ve vězení vyhoštěn

Muž ze Slovenska, který je ve vězení za sexuální zločiny na vlastních dětech, bude po odpykání trestu vyhoštěn z České republiky. Rozhodl o tom plzeňský...  celý článek

Vítězný návrh siluety světce od Adama Kovalčíka se nelíbil některým...
Referendum o světci a palmě v Nepomuku nebude, projekt se odkládá

Referendum o vybudování siluety svatého Jana Nepomuckého na kruhovém objezdu v Nepomuku na Plzeňsku se neuskuteční. Rozhodli o tom zastupitelé města. Projekt...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se starostou Horšovského Týna Václavem Mothejzíkem. (19....
Těžba lithia se možná nevyplatí. Je třeba vyčkat na průzkum, řekl Zeman

Prezident Miloš Zeman se během druhého dne svojí návštěvy Plzeňského kraje vyjádřil k plánované těžbě lithia v Česku. Při setkání s občany v Horšovském Týně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.