Devětapadesátiletý Ladislav Srb z Horažďovic dorazil do Radešova na rýžování zlata, které organizovala Správa Národního parku Šumava, s vlastním vybavením.
Další akce pro zlatokopyV úterý od 10 hodin se v Kašperských Horách koná akce s názvem Po stopách zlatokopů. Bude to vycházka s povídáním o těžbě zlata a cestou budou připraveny hry a soutěže pro malé i dospělé. Ve středu od 9.30 hodin začne v Dobré Vodě u Hartmanic akce Zlatokopectví a zaniklé osady v okolí hory Křemelné. Na hledání zlata bude zaměřen v neděli od 13 hodin také program v Rechlích u Modravy. Tam se zájemci dozví o historii rýžování a uvidí i praktickou ukázku. |
Jak se zachází s pánví si poprvé vyzkoušel v roce 2009 a zalíbilo se mu to. Ale přiznává, že vydělat se na tom v Čechách nedá a že doma nemá pytel zlata.
"Těžilo se tady už za dob Keltů a množství zlata, které v Otavě zůstalo, tomu odpovídá. Je to spíš otázka náhody. Ale jsou tady bohatší místa, kde se na pánev vyrejžuje pět deset zlatinek. To jsou kousky zlata, kterých na gram potřebujete šest až osm tisíc. Když se objeví zlatinka od průměru špendlíkové hlavičky, je možné to považovat za velký nález," vysvětluje Srb.
Co tedy k hledání zlata lidi v Česku táhne, když je šance na zbohatnutí v podstatě nulová? Zdá se, že větší cenu než zlato má pro ně samotné rýžování.
"Zaprvé jste přitom v přírodě a zadruhé jsou z toho krásně bolavý záda. Takže když se pak narovnáte, je to báječný. Ale jde také o to, že jste s partou lidí, kteří tomu také propadli. A když se vám povede, že uděláte pět pánví a ono se vám tam něco zazlatí, ten pocit stojí za to," říká zlatokop.
A kolik zlata už dokázal z řeky dostat? "Za loňskou sezonu mám asi půl gramu. Ale jsou místa, kde se dá najít třeba i gram za den. Gram dnes stojí zhruba 850 korun, takže se z toho člověk v penězích neutopí," ujišťuje Srb.
