Vetýška má oblast Černého a Čertova jezera nejradši z celé Šumavy. "U obou jezer mi přijdou v každém případě uchvacující vodní hladiny a také jezerní stěna, obzvlášť u toho Černého. Každé jezero působí jinak, Černé je takové tajemnější," zamýšlí se Václav Vetýška nad specifiky lokality.
Pravidelně sem přijíždí vždy na začátku prosince. "Zajímavé je, že Čertovo jezero zamrzá dřív než Černé. Zatímco na Čertově jezeře vidíte už led, Černé má stále klidnou hladinu," popisuje Vetýška a dodává, že na Čertově jezeře je možné pozorovat i zvláštní fyzikální jev, při kterém jezero "zpívá". To je způsobené množstvím vzduchu ukrytého pod ledem, které se odsud pokouší uniknout.
Čertovo jezero
Turisté u Černého jezera
Kniha Oči Šumavy se věnuje různým aspektům oblasti – představuje například báje a pověstí o jezerech, přináší informace o elektrárně na Černém jezeře i první fotografie vodních ploch. Lidé se tu dozví i o zajímavostech či kuriozitách lokality.
"V lednu a únoru 1884 se z obou jezer dopravoval led do pivovaru v Plzni, kde ten rok nebyl," říká například Vetýška. Do Plzně putovalo celkem tři sta vagonů ledu.
Knihu považuje její autor za přínosnou i z toho důvodu, že na internetu koluje o Černém a Čertově jezeře řada nesrovnalostí. "Lidé by si měli při tvorbě stránek na internetu dávat pozor, ne jen opisovat. Někde jsem například četl, že kal se na dně jezera ukládal statisíce let.
Přitom na stejné stránce o kus dál byla informace, že jezera jsou stará 10 až 12 tisíc let," pozastavuje se osmapadesátiletý Plzeňan, který při sběru informací využíval všech možných dokumentů. Hodně čerpal například z časopisu Šumavan, který vycházel do roku 1941.
