Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šumavská jezera mají svou knihu. Přináší staré báje i nové objevy

  15:39aktualizováno  15:39
Znalec Černého a Čertova jezera Plzeňan Václav Vetýška vydává první ucelenou kniha o těchto šumavských lokalitách. Vychází u příležitosti 100. výročí tamní rezervace, představuje báje a pověstí o jezerech, atraktivní fotografie i zajímavosti či kuriozity.

Editor Petr Mazný a autor Václav Větýška (vpravo) představují novou knihu Oči Šumavy | foto: Daniel Beran, MAFRA

Vetýška má oblast Černého a Čertova jezera nejradši z celé Šumavy. "U obou jezer mi přijdou v každém případě uchvacující vodní hladiny a také jezerní stěna, obzvlášť u toho Černého. Každé jezero působí jinak, Černé je takové tajemnější," zamýšlí se Václav Vetýška nad specifiky lokality.

Pravidelně sem přijíždí vždy na začátku prosince. "Zajímavé je, že Čertovo jezero zamrzá dřív než Černé. Zatímco na Čertově jezeře vidíte už led, Černé má stále klidnou hladinu," popisuje Vetýška a dodává, že na Čertově jezeře je možné pozorovat i zvláštní fyzikální jev, při kterém jezero "zpívá". To je způsobené množstvím vzduchu ukrytého pod ledem, které se odsud pokouší uniknout.

Čertovo jezero.

Čertovo jezero

Šumava, Černé jezero

Turisté u Černého jezera

Kniha Oči Šumavy se věnuje různým aspektům oblasti – představuje například báje a pověstí o jezerech, přináší informace o elektrárně na Černém jezeře i první fotografie vodních ploch. Lidé se tu dozví i o zajímavostech či kuriozitách lokality.

"V lednu a únoru 1884 se z obou jezer dopravoval led do pivovaru v Plzni, kde ten rok nebyl," říká například Vetýška. Do Plzně putovalo celkem tři sta vagonů ledu.

Knihu považuje její autor za přínosnou i z toho důvodu, že na internetu koluje o Černém a Čertově jezeře řada nesrovnalostí. "Lidé by si měli při tvorbě stránek na internetu dávat pozor, ne jen opisovat. Někde jsem například četl, že kal se na dně jezera ukládal statisíce let.

Přitom na stejné stránce o kus dál byla informace, že jezera jsou stará 10 až 12 tisíc let," pozastavuje se osmapadesátiletý Plzeňan, který při sběru informací využíval všech možných dokumentů. Hodně čerpal například z časopisu Šumavan, který vycházel do roku 1941.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Do volební místnosti přijela také starostka Hošťky Hana Sojková (v popředí),...
Místo obrázků dali znak, přidali židle, a z verandy byla volební místnost

Netypickou volební místnost měla obec Žebráky na Tachovsku. Volilo se na verandě jednoho z rodinných domů. Stačilo, aby jeho majitelka udělala místo pro...  celý článek

Vítězný návrh siluety světce od Adama Kovalčíka se nelíbil některým...
Referendum o světci a palmě v Nepomuku nebude, projekt se odkládá

Referendum o vybudování siluety svatého Jana Nepomuckého na kruhovém objezdu v Nepomuku na Plzeňsku se neuskuteční. Rozhodli o tom zastupitelé města. Projekt...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se starostou Horšovského Týna Václavem Mothejzíkem. (19....
Těžba lithia se možná nevyplatí. Je třeba vyčkat na průzkum, řekl Zeman

Prezident Miloš Zeman se během druhého dne svojí návštěvy Plzeňského kraje vyjádřil k plánované těžbě lithia v Česku. Při setkání s občany v Horšovském Týně...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.